Článek
„Jejich bodový systém, jenž vyhodnocuje napadení policistů, žhářství či ničení majetku, rozhoduje o udělení Riot Award (Cena za pouliční výtržnosti),“ napsal týdeník Focus s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného pracovníka hamburské sekce Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), německé kontrarozvědky.
Za zapálení auta získají levicoví radikálové 120 bodů, 170 bodů si připíšou za polití policisty fekáliemi, za „osvobozeni zadrženého“ při pouličních bitkách se jich přiděluje 200.
Policie dopadla výrostka podezřelého ze surového bití seniora v Ostravě
Nejvyšší bodové ohodnocení – 500 bodů – se pojí s obsazením lesa. K němu došlo loni, kdy demonstranti protestující proti výstavbě dálnice A49 v Hesensku zabrali barikádami a provizorními příbytky v korunách stromů les Dannenröder Wald, jehož část měla padnout za oběť pilám a sekerám, a loni v listopadu o něj svedli boj s policií. Tak odhodlaně a nemilosrdně, že jim to vyneslo Riot Award za rok 2020.
Na druhé místo se vyšvihli pouliční rváči z Lipska, kteří už několik let měří síly s pořádkovými složkami při převážně nočních nepokojích. Další příčky obsadili anarchisté z Berlína a Hamburku.
Tichá tolerance?
BFV přiznává, že toho o účastnících Riot Award ví příliš málo – třeba to, že poprvé se udělovala v roce 2015. Kdo za akcí stojí v pozadí, netuší vůbec.
Takový stav kritizuje mimo jiné i Klaus Schroeder (71), profesor Svobodné univerzity v Berlíně. „Uskupení levičáckých pachatelů očividně těží z toho, že je politický hlavní proud toleruje a mnohem raději se zaměřuje na ty, kdo protestují proti epidemiologickým opatřením či popírají covid-19,“ upozorňuje.
Při přednáškách ho opakovaně překvapuje, jak nedostatečné a povrchní poznatky o levicových extremistech mají.