Článek
„Dodávky zbraní do oblasti konfliktu nepomohou usmíření, ale situaci jedině zhorší,” varoval Putin na závěr summitu zemí BRICS v čínském městě Sia-men. Americké zbraně podle něj nijak nezmění situaci na východě Ukrajiny, jen zvětší počet obětí. Upozornil, že povstalci v Doněcku a Luhansku mají zbraní dost, a to i ukořistěných u nepřítele.
Ukrajina dlouhodobě usiluje o získání zbraní z USA, které by jí pomohly vypořádat se se separatisty na Donbasu. Jedná se především o protitankové rakety FGM-148 Javelin. O těchto střelách naváděných tepelně hovořil při své návštěvě Kyjeva na konci srpna při oslavách Dne nezávislosti americký ministr obrany James Mattis a obhajoval dodávku podobných zbraní slovy: „Obranné zbraně nikoho neprovokují, pokud nejste agresor, a Ukrajina rozhodně není agresor, protože se boje odehrávají na jejím území.“
O dodávku velmi stojí ukrajinská armáda. „Javeliny by mohly velmi rychle změnit rovnováhu na frontě, protože mohou efektivně bojovat s nepřátelským vybavením,“ řekl Mihailo Samus ze Střediska pro armádní a obranná studia týdeníku Ukrainian Weekly. „Učinily by útok na Ukrajinu velmi nákladným a možná by to změnilo pozice Ruska (na jednáních) v Minsku,“ dodal.
Týdeník uvedl s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU, že „Rusko vytvořilo na východě Ukrajiny armádu, která má více tanků než většina evropských zemí“. Údajně mají mít separatisté 700 tanků a 1200 obrněných vozidel. Tato čísla nejsou ale ověřena z nezávislých zdrojů. Ukrajinské síly by chtěly rakety dostat hned, ale podle expertů se jich nedočkají o moc dříve než v roce 2020.
Putin chce na Donbasu pozorovatele OSN
Ruský prezident také oznámil, že Rusko v Radě bezpečnosti OSN předloží rezoluci o vyslání mírových sil OSN do Donbasu na východě Ukrajiny, kde by tyto síly měly chránit pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dohlížející na příměří mezi znepřátelenými stranami.
O pozorovatele OSN vždy stála Ukrajina. Putin ovšem rovnou řekl, že jejich role by byla omezená: „Hovořit se může jen o zajištění bezpečnosti členů mise OBSE“. Podle ruského prezidenta by tyto síly měly být jen na demarkační linii, a „ne v dalších oblastech“, což si přál Kyjev. Zmínil ale i další podmínky: „Řešení této otázky by mělo přijít až poté, co se strany (konfliktu) stáhnou a odvezou těžkou techniku. A to nemůže být řešeno bez přímého kontaktu s představiteli samozvaných republik DNR a LNR.“
Ukrajina okamžitě odmítla jednání se separatisty. „Nelze získat souhlas s mírovou operací ze strany nezákonných ozbrojených formací působících na území oddělených částí Doněcké a Luhanské oblasti, podporovaných finančně a materiálně z Ruské federace,” uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. Odmítlo i případnou přítomnost ruských příslušníků v těchto silách.
Protitanková střela FGM-148 Javelin
Ruční protitanková raketa FGM-148 Javelin s dostřelem až 4,25 km je prioritně určena proti obrněné technice. Lze ji vypalovat buď v přímé trajektorii nebo po balistické křivce, kdy dopadá na cíl shora, kde mají tanky a transportéry slabší pancíř. Její kumulativní hlavice HEAT prorazí pancíř o tloušťce až 600 mm včetně kompozitního. Naváděná je tepelně, proto se nedá použít proti opevněním a budovám, lze ji však nasadit i proti neobrněným vozidlům nebo vrtulníkům.
Spojené státy ji zařadily do výzbroje roce 1994, dále ji využívá Velká Británie, Austrálie, Francie, Norsko, Lotyšsko, Gruzie, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, kurdské milice YPG a Tchaj-wan. Tři komplety má i Armáda České republiky.
Byla úspěšně nasazena ve válce v Iráku proti tankům T-69, odvozeným ze sovětských T-54A a iráckým licenčním T-72 i obrněným vozidlům. Kurdské milice ji využily i k likvidaci opancéřovaných aut sebevražedných atentátníků Islámského státu. Použita byla i v Afghánistánu, ale s menším úspěchem, protože má poloviční dostřel proti kulometům.
Její výhodou je nízká hmotnost, komplet váží 22 kg. Snáze se využívá než rakety TOW, které vyžadují odpálení z trojnožky a mají větší zášleh. Systém je však nákladný. Jedno odpalovací zařízení stojí 126 000 dolarů a sama raketa 78 000 dolarů.
Konflikt na Donbasu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty si vyžádal během tří let na 10 000 mrtvých.