Hlavní obsah
Oskar Gröning Foto: Profimedia.cz

Účetní z Osvětimi neuspěl u ústavního soudu, musí do vězení

Bývalý esesman z Osvětimi Oskar Gröning má brzy nastoupit do vězení. Německý ústavní soud zamítl jeho dovolání, informovala v pátek agentura DPA. Šestadevadesátiletý někdejší dobrovolník jednotek Waffen-SS si má odpykat čtyřletý trest, který mu v červenci 2015 uložil zemský soud v Lüneburgu za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů, kteří zemřeli v nacistickém vyhlazovacím táboře v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.

Oskar Gröning Foto: Profimedia.cz
Účetní z Osvětimi neuspěl u ústavního soudu, musí do vězení

Gröning se pokusil u nejvyšší soudní instance nástup trestu odvrátit s poukazem na údajné porušení základního práva na život a na tělesnou nedotknutelnost. Stížnost však byla zamítnuta, potvrdil dnes soud sídlící v Karlsruhe. Už v listopadu soud v Celle rozhodl, že Gröning může navzdory vysokému věku do vězení nastoupit.

Nyní by měla Gröningovi přijít obsílka k nastoupení trestu, potvrdila mluvčí příslušného státního zastupitelství v Hannoveru Kathrin Söfkerová. „Mělo by se to stát v blízké době,” dodala.

Bývalý dobrovolník jednotek Waffen-SS se přiznal k tomu, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů a počítal jejich peníze. Média ho proto označují za osvětimského účetního.

Nástupu odsouzeného do vězení se obhajoba pokoušela bránit odvoláními s poukazem na Gröningův zdravotní stav. Soudy se však přiklonily k názoru žalobců, že Gröning je způsobilý k nástupu trestu za předpokladu, že se mu dostane odpovídající lékařské péče.

Koncentrační tábor Osvětim

Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.

Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.

Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků