Článek
Děvětadvacetiletého Hríze odsoudili ve Španělsku loni v únoru na tři roky do vězení, ale po odvolání ho osvobodili. Hríz se následně odebral do Maroka, které nemá se Španělskem smlouvu a vydávání osob.
Španělský soudce však ještě před Hrízovým odjezdem při výslechu nechal odebrat Maročanovy vzorky DNA, které posloužily jako hlavní argument pro Hrízovo opětovné zatčení.
Kalhoty a hřeben hlavními důkazy
Stejné stopy DNA byly nalezeny na hřebeni a kalhotách, které při vyšetřování zajistila policie.
Kalhoty byly nalezeny v jednom bytě na madridském předměstí, kde spáchalo hromadnou sebevraždu sedm islámských radikálů, když je krátce po atentátu v Madridu obklíčila španělská policie. Hřeben se našel ve vesnickém domě, kde pachatelé připravovali výbušniny.
Otisky Hrízových prstů rovněž španělští policisté nalezli v dalším madridském bytě, kde atentátníci připravovali nálože k útokům v roce 2004.
Marocký precedens
Marocká policie Hríze zatkla na základě španělské petiční žádosti. Jde o vůbec první případ, kdy marocké úřady souhlasily se soudním řízením vůči marockému občanu za zločiny spáchané v zahraničí.
Podezřelý muž bude souzen v Maroku za účast na nejkrvavějším útoku, který militantní stoupenci islámu spáchali na evropském území.
Atentáty v madridských vlacích 11. března 2004 vybuchlo deset batohů naplněných dynamitem a hřebíky ve čtyřech příměstských vlacích plných cestujících. Nálože zabily 191 lidí, zranily 1841. Souzeno bylo 28 lidí, z toho 19 Maročanů a 9 Španělů. Sedm podezřelých ze zosnování útoků se odpálilo v bytě během policejní razie v dubnu 2004. Podle žaloby byly útoky výsledkem islamistického spiknutí. Všichni obžalovaní tvrdili, že jsou nevinní. Žalobci pro odsouzené požadovali souhrnný trest v délce desetitisíců let vězení, za každou oběť žádali 30 let. V roce 2007 byly přes dvě desítky lidí odsouzeny madridskou porotou. Dva obžalovaní Maročané dostali symbolické tresty 30 000 let odnětí svobody. Ve praxi ale pro ně platí 40 let vězení. Madridské atentáty vedly nepřímo k volebnímu neúspěchu vládního bloku premiéra Aznara a stažení španělských vojáků z Iráku.
