Hlavní obsah

Stalinovu krutost způsobila mozková nemoc, odhalil jeho lékař

Novinky, Vladimír Michna

Příčinou paranoidního a nemilosrdného chování bývalého sovětského diktátora Josifa V. Stalina v posledních letech jeho života byla degenerativní nemoc mozku, konkrétně kornatění tepen. Tvrdí to jeho osobní lékař Alexandr Mjasnikov v dosud nepublikovaných osobních vzpomínkách.

Foto: Profimedia.cz

Zidealizovaný portrét sovětského diktátora Josifa V. Stalina

Článek

Tyran z Gruzie, který ovládal sovětskou říši v letech 1922 až 1953, trpěl pokročilým kornatěním mozkových tepen. Podle lékaře, který prohlížel Stalinovo tělo těsně po jeho smrti v roce 1953, toto onemocnění snížilo schopnost Stalina objektivně uvažovat a znásobilo jeho paranoiu a brutalitu.

„Státu vládl v podstatě nemocný muž,“ napsal Mjasnikov v pamětech, jejichž část byla poprvé publikována ve čtvrtek v ruském listu Moskevský komsomolec. V těchto dnech se dostaly na veřejnost také deníky Stalinova lidového komisaře (ministra) vnitra Lavrentije Beriji. [celá zpráva]

Já tvrdím, že Stalina krutost a paranoia, jeho strach z nepřátel, neschopnost střízlivě hodnotit lidi a události, stejně jako jeho extrémní zatvrzelost, byly důsledkem arteriosklerózy jeho tepen v mozku
Stalinův lékař Alexandr Mjasnikov

„Já tvrdím, že Stalina krutost a paranoia, jeho strach z nepřátel, neschopnost střízlivě hodnotit lidi a události, stejně jako jeho extrémní zatvrzelost, byly důsledkem arteriosklerózy jeho tepen v mozku,“ říká Alexandr Mjasnikov.

Tato nemoc, které se lidově říká kornatění tepen, se u Stalina údajně rozšířila kvůli jeho silnému kouření.

Stalin zemřel 5. března 1953 v 74 letech, oficiálně na mrtvici, spekuluje se také o tom, že byl otráven. Za svůj život kolem sebe vytvořil tak rozsáhlý kruh strachu a paranoie, že jeho nejbližší spolupracovníci i lékaři se v den jeho smrti ani neodvážili vstoupit do diktátorova pokoje. Stalin tak umíral sám, v křečích a bez pomoci.

Doktor Mjasnikov byl jedním z lékařů, kteří Stalina ošetřovali v jeho posledních dnech, a byl přítomen také jeho pitvě. Jeho sepsaných pamětí se měla údajně zmocnit KGB, když v roce 1965 zemřel. Jeho rodina ale nakonec text zachránila ze státního archivu, vyjít má v knize nazvané „Ošetřoval jsem Stalina“.

Ztvrdnutí tepen podle lékaře hrálo výraznou roli a ovlivnilo výrazně již tak složitý Stalinův charakter.

„Osobnostní vlastnosti člověka se znásobí, rozhněvaný člověk se stane zlým, mírně podezíravý se stane bolestivě paranoidní. To zcela charakterizuje Stalinovo chování v posledních letech jeho života," napsal lékař.

„Je jednoduché si představit, že to u Stalina snížilo jeho schopnost rozlišit mezi dobrem a zlem a tím, kdo je přítel a kdo nepřítel,“ říká jeho lékař, jakkoli historici i potomci miliónů Stalinových obětí mohou namítnout, že touto schopností diktátor neoplýval nikdy, ani ve svém mladším věku. Příkladem může být tzv. Velký teror již ve 30. letech nebo nemilosrdné vedení Velké vlastenecké války ve 40. letech.

Stalin jednal krutě a nemilosrdně po celou dobu své vlády, ale ve 30. a 40. letech to bylo možno odůvodnit bojem o nástupnictví, o politickou moc a snahou zlikvidovat jak existující, tak domnělé oponenty a konkurenty. Po konci druhé světové války v roce 1945 a v posledních letech diktátorova života bylo však Stalinovo mocenské postavení zcela neotřesitelné.

Ateroskleróza (též arterioskleróza) je kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů). Především ve vyspělých zemích představuje významný zdravotní problém. příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek, v první řadě cholesterolu, čímž dochází k přeměně cévní stěny.V důsledku ukládaní těchto tukových látek dochází k zúžení stěny tepny, snížení její pružnosti a může se omezit tok krve. Orgány nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem a dochází k jejich poškození. Ateroskleróza vede k řadě onemocnění, např. k infarktu myokardu.
Wikipedia

S aureolou vítěze války a neohroženého šiřitele socialismu měl Stalin neomezenou moc. Přesto však začíná hned v druhé polovině 40. let nový teror proti domnělým nepřátelům komunismu jak v SSSR, tak v nově se formujících satelitních státech střední a východní Evropy. Jen při uměle vytvořeném hladomoru na Ukrajině, který měl být trestem za tamní nacionalisté pokusy, zahynulo přes tři milióny lidí.

Příkladem silné paranoie mohlo být třeba i obvinění vlastní manželky nebo dlouholetého spolupracovníka Vjačeslava Molotova, podobně jako zatčení lékařů v „židovském spiknutí“.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám