Článek
Uznaní uprchlíci totiž mají v SRN privilegovaný nárok na spojení rodin, což umožňuje příchod i osobám, které nemohou tvrdit, že jsou pronásledovány či ohroženy. Na podzim 2015 získali tento nárok i migranti, kteří mají oprávnění na tzv. subsidiární ochranu. Většinou se to týká právě Syřanů, upozornil deník Bild s odvoláním na vládní dokument, který vyhodnocuje důsledky přistěhovalecké vlny.
Počty už rostou
Subsidiární ochranu dostávají lidé, kteří právně žádní uprchlíci nejsou. Tento druh ochrany je jim poskytován proto, že by jim ve vlasti mohly hrozit „vážné škody“ kvůli válečným událostem, trestu smrti či případnému mučení. Tito lidé mají sice povolení k pobytu třeba jen na jeden rok, ale i tak si mohou přivolat rodinu.
Jak doplnil deník Die Welt, rodinní příslušníci, kteří za nimi pak přicházejí, už ani nemusí žádat o azyl, nefigurují proto v azylových statistikách. Loni se jejich počet zvýšil o polovinu. Podle ministerstva zahraničí bylo za tímto účelem vystaveno 105 tisíc víz. Tři čtvrtiny tohoto připadly na osoby ze Sýrie a Iráku.
Milióny eur jen lítají
Severoněmecké přístavní město Hamburk, které tvoří jednu ze 16 spolkových zemí, hostí nyní asi 51 500 běženců. Jak podle Die Welt propočty za loňský rok ukázaly, že na jejich ubytování, stravu, úklid prostor, jež obývají, bezpečnost a péči město vydalo celkem 897 miliónů eur, tedy v přepočtu přes 24 miliard korun.
Původně se očekávalo, že by mohlo stačit 600 miliónů eur – tedy stejná částka, jaká se utratila za migranty v roce 2015, kdy jich do Hamburku přišlo podstatně víc než loni. Obavy, že bude nutno sáhnout i do železné městské rezervy ve výši 220 miliónů eur, nakonec realita ještě předběhla.
Město, v němž žije 1,75 miliónu obyvatel, má celkový rozpočet dvanácti miliard eur. I těch původně plánovaných 600 miliónů z něj tedy tvořilo pět procent, a to na necelá tři procenta lidí, kteří přišli. Nakonec však na ně bylo nutné vynaložit téměř 7,5 procenta rozpočtu.
Hamburk vydal na běžence víc než na péči o děti
K ochotě vydat tyto sumy možná přispěl fakt, že třetina obyvatel města (550 tisíc) jsou potomci přistěhovalců nebo migranti, kteří přišli už před velkou vlnou v roce 2015. Hamburk se navíc utěšuje, že na řadě aktivit pro běžence se podílí i federální stát a že by konečný účet mohl být tím pádem snad nižší.
Jak ale Die Welt zdůrazňuje, na každodenní péči o děti vydalo město loni jen asi 720 miliónů eur, tedy o hodně méně než na migranty. Tato péče zahrnuje všechny výdaje na tuto věkovou skupinu kromě školní výuky, internátů a dětských domovů. Spadají sem tedy mateřské školky, péče v době školních prázdnin, školní obědy aj.