Hlavní obsah

Španělský soudce chce vyšetřovat osudy obětí Frankova režimu

– MADRID
Právo, nek

Španělská justice spustila rozsáhlou akci k objasnění osudu desetitisíců obětí občanské války v letech 1936 až 1939 a následného režimu Franciska Franka, která skončila až úmrtím tohoto diktátora v roce 1975.

Foto: Profimedia.cz

Generál Francisco Franco

Článek

Jde o průlom v činnosti španělských soudců, protože ti se dosud zabývali porušováním lidských práv v Argentině, Chile a dalších zemí Latinské Ameriky, nikoli však ve vlastní zemi. Například vyšetřující soudce Baltasar Garzón proslul tím, že vydal zatykač na někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta.

Právě Garzón se nyní rozhodl skoncovat s dosavadním tabu a vydal příkaz, aby mu příslušné instituce pomohly sestavit seznam obětí Frankovy diktatury, z nichž mnohé skončily po popravě v masových hrobech. „Je to první krok k tomu, aby bylo možné stíhat zločiny diktatury,“ napsal madridský list El Mundo.

Diktátor nechal popravit 180 tisíc protivníků

Garzón se obrátil na ministerstva kultury, obrany, spravedlnosti i na městské úřady a farní obce po celé zemi, aby poskytly své archívy a pomohly vypátrat, kde všude se nacházejí masové hroby a kdo v nich leží. Britský historik a specialista na Španělsko Paul Preston odhaduje, že Franco nechal za občanské války a v prvních letech po jejím skončení popravit na 180 tisíc politických odpůrců.

Garzónova iniciativa ale mezitím narazila na odpor, a to přímo v resortu spravedlnosti. Vrchní státní zastupitelství se totiž postavilo proti vyšetřování s tím, že v roce 1977 přijal parlament amnestijní zákon, který se vztahuje na všechny politicky motivované zločiny Frankovy diktatury. „Kromě toho není Garzón vůbec kompetentní k tomu, aby vyšetřování prováděl,“ argumentuje úřad.

Zákon o amnestii pramenil z tiché dohody politických stran, která se stala základem pokojného přechodu od diktatury k demokracii. Ten byl umožněn výměnou za beztrestnost všech představitelů Frankova režimu.

Lidovci nesouhlasí

Na zmíněnou dohodu se odvolává i opoziční Lidová strana (PP), která Garzónovy aktivity odmítla. „Neměli bychom znova otevírat rány minulosti. Musíme hledět do budoucnosti,“ prohlásil šéf PP Mariano Rajoy. Konzervativní deník El Mundo poznamenal, že Garzón chce vyšetřovat jen zločiny Frankova tábora, nikoli však jeho republikánských protivníků.

Naproti tomu socialisté (PSOE) premiéra Josého Luise Zapatera soudcovu iniciativu uvítali. „Respektuji to,“ řekl Zapatero. Mezinárodní organizace Amnesty International označila Garzónovo nařízení za důležitý krok k tomu, aby se pozůstalí po obětech dověděli pravdu a dostali odškodnění.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám