Článek
Poslanecký klub vládní strany Směr-sociální demokracie přitom působí od voleb zcela jednotně v počtu 83 poslanců. O tom může pravice jen snít.
Například poslanecký klub liberální strany Svoboda a Solidarita odchodem několika poslanců zcela zanikl. Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKU) opustili Mikuláš Dzurinda, bývalý předseda strany a expremiér, i někdejší ministr financí Ivan Mikloš.
Na Slovensku se schyluje k bouři na politické scéně.
Rekord: 30 nezávislých
Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH) ukázal záda bývalý ministr vnitra Daniel Lipšic kvůli projektu strany Nova. Další poslanec KDH Radoslav Procházka založil stranu Sieť, která podle průzkumů veřejného mínění získává okamžitou podporu zklamaných pravicových voličů. Procházkovi hodně pomohla úspěšná kampaň v letošních prezidentských volbách. Skončil na třetím místě, když ho porazil pouze premiér Robert Fico a současná hlava státu Andrej Kiska.
Současný počet nezávislých poslanců (18) přitom není na Slovensku rekordní. Historicky nejvyšší počet nezávislých poslanců měl slovenský parlament v letech 1998 až 2002. Tehdy jich bylo až třicet. Jednalo se o období první Dzurindovy vlády. Rozvrat poslaneckých klubů pokračoval i v období druhé Dzrindovy vlády, kdy působilo v parlamentu 25 nezávislých poslanců. Fico v roce 1999 uskutečnil integraci levicových stran pod hlavičkou strany Směr, ale pravice na podobný čin zatím čeká. Politolog Michal Horský pro deník Pravda konstatoval, že pravicové strany podobný integrační proces ještě nepodstoupily.
„Problémem je nevyprofilovanost stran,“ upozornil. Podle něho měla vliv na pohyby v parlamentu také finanční, hospodářská a sociální krize, přičemž se nepočítalo s tím, že bude mít vážné politické projevy.
„Ty spočívají v oslabení váhy politických stran a tradiční politiky, ve fragmentaci parlamentu a parlamentních seskupení a v nástupu antipolitiky a politiky oligarchů, kteří nemají přímo ideově-hodnotové a stranické vazby,“ uvedl politolog. Horský konstatoval, že to je typické nejen pro Slovensko, ale také pro jižní a středovýchodní Evropu.
Podle politologa Pavla Haulíka se schyluje na Slovensku k bouři na politické scéně. „Letošní komunální volby ještě zapůsobí na strany jako určité sedativum, ale pak si myslím, že ten pohyb může být relativně rychlý, ale také nemusí. Máme zde velmi nestabilní politické strany,“ uvedl.