Článek
„V rámci pokračujících zkoušek nové vesmírné techniky se v pátek 6. prosince uskutečnil experiment s oddělením malého vesmírného zařízení od unifikované vícefunkční vesmírné platformy,” citoval z armádního komuniké list Vedomosti.
„Cílem experimentu je pokračování prací na vyhodnocení technického stavu našich družic. Vizuální informace se předává pozemním střediskům, které vyhodnotí technický stav sledované družice,” uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany.
„Inspekční družici” podle ministerstva vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz 2.1.v, která 26. listopadu odstartovala z kosmodromu Pleseck. Dál ji řídilo pozemní středisko Vzdušných a kosmických sil (VKS). Družice je schopna vlastního pohybu, může přecházet na jinou orbitální dráhu, aby mohla z malé vzdálenosti vizuálně zkontrolovat jiná tělesa na oběžné dráze.
Západní experti ale varují, že takovéto inspekční družice mohou kontrolovat nejen vlastní, ale i cizí družice. „V roce 2017 Rusko oznámilo, že vypustilo inspekční satelit, který je schopen diagnostikovat technický stav druhé družice z minimální vzdálenosti,“ uvedla americká zpravodajská služba ministerstva obrany DIA.
Kosmos 2519 vynesla na oběžnou dráhu 23. června 2017 také raketa Sojuz 2.1.v s posledním stupněm Volga. Rusko oznámilo, že jde o špionážní družici, ale měsíc po vypuštění Kosmos 2519 provedl řadu manévrů, během nichž se od něj oddělily subdružice Kosmos 2521 a Kosmos 2523.
Ruský satelit vyvolává v USA obavy, mohl by být určen k ničení družic
První ze subsatelitů označený Ruskem jako inspektor družic provedl mnoho složitých manévrů. Načas se vzdálil od velkého satelitu, ale pak letěl ve vzdálenosti 10 km od něj. Odpoutání a přiblížení několikrát zopakoval. V prosinci se naopak Kosmos 2519 přiblížil ke své subdružici.
Rusko provádí pokusy s manévrujícími satelity a jejich subdružicemi už několik let. V květnu 2014 vynesla raketa Rokot nejen trojici armádních satelitů, ale také další družici později označenou jako Kosmos 2499, která změnila svou dráhu, synchronizovala ji s dráhou posledního stupně rakety, která ji vynesla. K němu se v listopadu 2014 přiblížil na pouhý kilometr. Kosmos 2504 vypuštěný v březnu 2015 se při podobném manévru dokonce dotkl posledního stupně rakety.
Ruský satelit označovaný jako Luč se v roce 2015 dostal mezi družice Intelsat 901 a Intelsat 7, které létají po geostacionární dráze ve výši 36 000 km. Pak se přemístil nad družici Intelsat 905. Podle dalšího zdroje ruský satelit manévroval ve vzdálenosti jen deset kilometrů od jednoho z intelsatů.
Představitelé amerického letectva USAF uvedli, že Luč se od svého vypuštění třikrát přiblížil k další družici na pět kilometrů, ale neoznámili, jaké to byly družice.
Tajemný ruský satelit se těsně přiblížil k družici Intelsatu
Význam těchto aktivit zatím není jasný. Může jít o test monitoringu nebo údržby stávajících satelitů nebo o způsob, jak jim doplnit palivo, aby mohly sloužit déle. Může však sloužit i ke špionáži satelitů cizích zemí, případně na nácvik způsobu, jak je v případě konfliktu i ničit.
Podle DIA Rusko napřelo velké síly do útočných družic. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden na jedné ze série vojenských porad prohlásil, že Rusko je proti militarizaci kosmu, ale v odpovědi na americké kroky musí rozvíjet vlastní kosmické síly: „Vývoj situace od nás vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost posílení uskupení na oběžné dráze, jakož i celkově raketového a vesmírného odvětví.” Putin kritizoval, že NATO zařadilo na londýnském summitu vesmír mezi jedno z bojišť.
Ruský prezident také poukázal na skutečnost, že efektivnost ozbrojených sil v mnohém závisí na včasném získání údajů z vesmírných zařízení, na spolehlivém fungování satelitní navigace a spojení, jakož i na využití možností a technologií umělé inteligence na bojišti.
Ruská armáda začala vytvářet organizační jednotku kosmických sil už v roce 2001. O deset let později vzniklo vojsko protivzdušné a kosmické obrany, které se v roce 2015 změnilo v samostatné Vzdušné a kosmické síly.