Hlavní obsah
Běženci z Eritreje se snaží přes Španělsko dostat do západní Evropy. Foto: Giorgos Moutafis, Reuters

Po dobrém ani po zlém to nešlo. Teď EU zaplatí za jednoho dobrovolně přijatého migranta 155 tisíc

Povinné uprchlické kvóty ani nátlak nepomohly. Evropská komise tak chce finančně podpořit ty země, které si budou dobrovolně rozebírat migranty po jejich vystoupení z lodí v nových „kontrolovaných střediscích” na evropské půdě. Za každého převzatého člověka by měl přebírající členský stát nárok na 6000 eur (asi 155 tisíc korun), komise by také 500 eury kryla náklady na přesun takového migranta.

Běženci z Eritreje se snaží přes Španělsko dostat do západní Evropy. Foto: Giorgos Moutafis, Reuters
Po dobrém ani po zlém to nešlo. Teď EU zaplatí za jednoho dobrovolně přijatého migranta 155 tisíc

Návrh je součástí koncepce budoucí možné podoby středisek, na jejichž vzniku se bez větších podrobností dohodl summit EU na konci minulého měsíce.

„Jsme připraveni podpořit členské státy - ale i třetí země - při lepší spolupráci na vyloďování těch, kteří jsou zachráněni na moři. Ale aby to okamžitě skutečně začalo fungovat, musíme být jednotní - nejen teď, ale také dlouhodobě,“ uvedl v tiskové zprávě komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Summit Evropské unie se 29. června shodl na vzniku „kontrolovaných center“ na území evropských zemí. Tam by byli odváženi migranti zachránění na moři. Střediska by byla pod kontrolou té členské země, která by je zbudovala. Zatím není jasné, které unijní státy by měly zájem taková střediska zbudovat, uvedla mluvčí komise Natasha Bertaudová.

Rychlé roztřídění plavidla

Ve střediscích by byly týmy pracovníků Evropské pobřežní stáže (Frontex) a Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), placené z unijního rozpočtu a čítající několik stovek lidí: stráží, překladatelů, odborníků na azylové procedury, lékařů a dalších. Měli by být schopni během 72 hodin roztřídit osazenstvo plavidla s průměrně 500 zachráněnými migranty a registrovat je.

Lidé bez nároku na azyl v EU, kterých je nyní mezi připlouvajícími ve Středozemním moři naprostá většina, by byli vraceni do zemí původu.

Zbývající menšinu by si na dobrovolném základě rozebraly členské země a EU by jim na každého přispěla finančně. I u nich by ale po přesunu následovalo standardní azylové řízení, a pokud by se zjistilo, že nemají nárok na azyl, mohli by být i oni vráceni domů.

Centra ve třetích zemích

EU by ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) měla vyjednat regionální dohody se třetími státy. Ty by měly respektovat jejich specifické politické, bezpečnostní a socioekonomické potřeby.

Centra by měla vznikat co nejdále od míst, kde se migranti obvykle naloďují. Zařízení by podle EK měla mít unijní logistickou i finanční podporu.

O návrzích by měli velvyslanci členských zemí poprvé diskutovat už ve středu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků