Hlavní obsah

Papež František v požehnání Městu a světu odsoudil útoky na Srí Lance

Papež František ve svém tradičním požehnání Městu a světu (Urbi et orbi) v neděli odsoudil bombové útoky v několika kostelích a hotelech na Srí Lance, které si vyžádaly nejméně 180 mrtvých a přes 400 zraněných. Na Svatopetrském náměstí v přísně střeženém Vatikánu přednesl své poselství před shromážděnými desítkami tisíc věřících.

Papež František v požehnání Městu a světu odsoudil útoky na Srí Lance

„Se smutkem jsem přijal zprávu o těžkých útocích, které dnes, v den velikonoční, přinesly zármutek a bolest v několika kostelech a na dalších místech setkání na Srí Lance,” řekl nejvyšší představitel římskokatolické církve.

„Chci vyjádřit svou láskyplnou blízkost křesťanské komunitě zasažené ve chvíli, kdy se sešla k modlitbám, a všem obětem tohoto krutého násilí,” pronesl dále František. „Svěřuji Pánu ty, kteří tragicky zesnuli, a modlím se za zraněné a za všechny, kteří kvůli této dramatické události trpí,” dodal.

Papež František během požehnání Městu a světu (Urbi te orbi). Na balkoně svatopetrské baziliky jej doprovází papežský ceremoniář Guido Marini.

Foto: Andrew Medichini, ČTK/AP

Při celebrování tradiční velikonoční mše na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu označil v neděli papež František Velikonoce za nejradostnější okamžik v roce všech věřících světa.

Křesťané na celém světě si v neděli připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoční nedělí, neboli Božím hodem velikonočním, vrcholí pašijový týden, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se už v předcházející noc zapalují svíce a křtí dospělí. Mše začíná po západu slunce a v blízkosti kostela bývá oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc.

Papež František kyne davům po skončení velikonoční mše.

Foto: Andrew Medichini, ČTK/AP

V neděli se konají bohoslužby v katolických chrámech i v mnohých protestantských kostelech a sborech.

Na náměstí svatého Petra se před svatopetrskou bazilikou začaly už časně ráno scházet stovky věřících.

Foto: Andrew Medichini, ČTK/AP

V českých lidových zvycích je Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu, dívky pak měly malovat vajíčka na příští den a dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočních pokrmů jako například mazanců, které se v některých farnostech v tento den i světí.

Papež František mezi zástupy věřících, které se sešly na svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Foto: Andrew Medichini, ČTK/AP

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků