Hlavní obsah

Obětí útoků v londýnském metru mohlo být méně, záchranáři selhali

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn

Vyšetřování smrtících pumových útoků v londýnském metru z července 2005 ukázalo, že obětí mohlo být méně než 52. Nejméně sedmnáct lidí žilo ještě po výbuších; například Behnaz Mozakková byla dokonce na živu 45 minut po explozi a během té doby hovořila s policisty, napsal v úterý Daily Mail.

Článek

Garreth Patterson, který zastupuje rodinu Mozakkových, uvedl: „Když byla nalezena, dýchala a hovořila, ale policista se přesunul k další osobě. Ani není zcela jasné, jaké kroky byly provedeny, aby byl zachráněn její život, pokud vůbec nějaké.“

Že byla sedmačtyřicetiletá odbornice na biomedicínu po explozi při vědomí v metru mezi stanicemi King´s Cross a Russell Square, se ukázalo při slyšeních před soudem. „Po pět let se věřilo, že zemřela okamžitě,“ okomentoval závěry vyšetřování Patterson. „Poprvé zjistili, že jejich manželka a matka byla naživu 35 až 45 minut po explozích. Chtějí vědět, co se s ní dělo v klíčových minutách po výbuchu. Je tu důvod domnívat se, že tu mohla být selhání."

Jeden z přeživších, John McDonald, zase komisi vyšetřující výbuchy v metru napsal, že by chtěl vědět, zda by mohla přežít oběť, kterou utěšoval, kdyby záchranáři na Edgware Road přijeli dříve a ne až po čtyřiceti minutách.

Patterson, který kromě Mozakkových zastupuje ještě další tři rodiny, sdělil, že by vyšetřování mělo ukázat, zda nešlo zachránit více životů.

Královský rada Hugo Keith, který dozírá na vyšetřování sdělil, že 17 lidí na všech čtyřech místech pumových útoků bylo naživu.

Úřady selhaly

Právníci zastupující pozůstalé obětí jsou přesvědčeni, že britské úřady porušily svou povinnost, protože nejednaly zavčas na základě informací, které měly o dvou atentátnících. To by se mělo prošetřit.

Christopher Coltart, zastupující sedm rodin, je přesvědčen, že ministerstvo vnitra už všechny okolnosti odhalilo při vyšetřováním vedeném Parlamentním zpravodajským a bezpečnostním výborem.“ Tajné služba MI5 se ale vyšetřování brání, bojí se, že by mohly být zveřejněny tajné informace. Coltart namítá, že právě vyšetřování za zavřenými dveřmi mohlo vést k opominutí některých podstatných okolností.

Reklama

Výběr článků

Načítám