Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Romeo Ranoco, Reuters

Němečtí salafisté se pokoušejí radikalizovat zklamané běžence, varuje šéf kriminálky

Přicházející žadatele o azyl se v Německu snaží oslovit a získat na svou stranu radikální salafisté, kteří už v zemi žijí. V rozhovoru pro časopis Focus před tím varoval prezident Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.

Ilustrační foto Foto: Romeo Ranoco, Reuters
Němečtí salafisté se pokoušejí radikalizovat zklamané běžence, varuje šéf kriminálky

„Je tady nebezpečí, že se mladí muži, jejichž naděje se v Německu nenaplní, někdy připojí k salafistickým skupinám, podlehnou jejich ideologii, radikalizují se a dopustí se násilných činů,“ upozornil Münch.

BKA má podle něj informace už o několika desítkách případů, kdy salafisté migranty oslovili.

Podezřelí jsou i mezi běženci

Mezi běženci jsou podle Münche navíc lidé, kteří se v Sýrii či dalších zemích zapojili do teroristických skupin.

„Momentálně je zhruba deset případů, kde vyšetřujeme, zda se někdo podílel na válečných zločinech v zahraničí nebo byl členem teroristického uskupení. Částečně jde také o používání zakázaných symbolů hnutí Islámský stát,“ řekl šéf BKA.

Kriminální úřad má podle něj indicie celkem asi o stovce běženců, kteří by mohli mít nějakou spojitost s terorismem.

Přibývá i útoků neonacistů

S příchodem běženců do Německa však podle šéfa BKA roste také počet krajně pravicových násilných činů. Od začátku roku úřad zaznamenal kolem 600 útoků na ubytovny pro běžence, přinejmenším v 550 případech za nimi stáli pravicoví radikálové a rétorika zaměřená proti běžencům sílí.

„Může se stát, že zažijeme ještě dramatičtější události než dosud,“ varoval Münch s tím, že nelze vyloučit ani útoky na běžence, které oběti nepřežijí.

Salafisté

Salafisté jsou islámští fundamentalisté, kteří požadují návrat k jeho kořenům a zavedení práva šaría. Jsou přesvědčeni, že jen původní interpretace islámu očištěná od všech pozdějších vlivů je správná, což vede k tomu, že v nejextrémnějších případech označují ostatní větve islámu za rouhačské.

Raní salafisté vedení Muhammadem Abdou se snažili vrátit k původním kořenům islámu a očistit jej od inovací, ale současně požadoval kritické zhodnocení náboženské argumentace předků. Moderní salafisté už odmítají jakoukoli změnu a požadují zavedení striktního práva šaría.

Základem jejich učení je tavhíd, tedy učení o jedinosti Boží. V jeho centru stojí striktní monoteismus, pročež odmítají křesťanskou svatou trojici. Současně zdůrazňuje jedinečnost Alláha, kdy vše je jasně dáno v koránu a sunně a není třeba jakýchkoli dalších interpretací.

Do Německa letos podle neoficiálních údajů přišlo na 800 tisíc žadatelů o azyl a odhaduje se, že za celý rok jich může být až 1,5 miliónu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků