Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Reuters

Na jaderný reaktor měli nacisté uranu dost

Počátkem roku 1945 mělo Německo dostatek uranu alespoň pro jeden funkční reaktor. Nic z toho ale nebylo – vzácný materiál byl totiž v rukou dvou soupeřících skupin fyziků. Kdyby se včas spojily, mohli nacističtí vědci dospět přinejmenším k prvnímu jadernému reaktoru v Evropě, ne-li dále.

Ilustrační foto Foto: Reuters
Na jaderný reaktor měli nacisté uranu dost

Spolupráce však začala příliš pozdě, jak podle deníku Die Welt ukázalo nové přezkoumání tzv. Heisenbergových kostek.

To jsou krychle z přírodního uranu o váze asi dvou a půl kilogramu, které fyzici z Institutu císaře Viléma, vedení nositelem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem, použili na jaře 1945 k výstavbě výzkumného reaktoru v Haigerlochu, městečku jihozápadně od Stuttgartu.

Američtí výzkumníci totiž zjistili, že některé z kostek použitých v Haigerlochu pocházejí od konkurenční skupiny vedené Kurtem Diebnerem.

Tato skupina je středem většiny spekulací, podle nichž Hitlerovo Německo vyvinulo a možná i odpálilo funkční atomovou bombu. Žádné konkrétní důkazy pro tato tvrzení však nebyly předloženy.

Rozdíly v „obalu“

Odlišit uranové kostky od dvou různých skupin nebylo zase tak těžké, jakmile si tuto možnost uvědomil výzkumný tým vedený Jonem Schwantesem a Brittany Robertsonovou z americké Pacific Northwest National Laboratory (PNNL), který tento materiál nově prozkoumal.

Obě skupiny nacistických fyziků totiž nanášely na povrch uranových kostek izolační materiál, který měl zabránit oxidaci uranu.

Heisenbergovy kostky měly ochrannou vrstvu na bázi kyanidu, zatímco stejně velké Diebnerovy kostky byly obaleny polystyrenem.

Podle vědců z PNNL to dokládá, že „některé kostky Diebnerovy skupiny byly poslány Heisenbergovi“. Diebner určitě nedal Heisenbergovi vše, co měl. V haigerlošském reaktoru tak nakonec nebylo dost uranu, aby bylo možné reakci spustit.

K tomuto závěru dospěli už příslušníci tajné britsko-americké mise Alsos, kteří zajistili uran z Haigerlochu. Podle nich by k 664 použitým kostkám bylo třeba přidat ještě dalších asi tisíc, aby bylo možné spustit řízenou jadernou reakci.

Mise Alsos
Zaměřovala se na podchycení německého jaderného výzkumu za války.
Její členové dorazili 23. dubna 1945 do Haigerlochu, který o den dříve obsadili Francouzi.
Příslušníci mise rychle našli jeskyni, kde byl umístěn pokusný reaktor.
Kostky však museli vykopat na nedalekém poli, kde skončily po neúspěšném pokusu.
Britsko-americkému týmu se podařilo získat 659 z celkem 664 kostek.
Jednu pak ještě našly v polovině 60. let děti.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků