Hlavní obsah

Lukašenkovi vzali odebráním MS hračku, tlak ale může být větší, říká běloruský disident

Už přes půl roku trvají v Bělorusku demonstrace proti zmanipulovaným volbám a autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Situace v zemi připomíná Polsko v době vzniku Solidarity, řekl Novinkám Ales Bjaljacki, 58letý běloruský disident z organizace na ochranu lidských práv Vjasna, který dostal v roce 2005 cenu Homo Homini, o rok později Sacharovu cenu a v roce 2012 Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Foto: Profimedia.cz

Běloruský aktivista Ales Bjaljacki na archivním snímku

Článek

Jak nepříjemné je pro Lukašenkův režim, že nebude v Bělorusku mistrovství světa v hokeji?

To je dobrá zpráva, jakých u nás za poslední měsíc mnoho není. Máme autoritářský režim, kde sport zaujímá v ideologii podstatné místo. Nemá žádnou filozofii ani kulturu, nic intelektuálního, toto místo zaujímá sport - jsme silní, dobýváme úspěchy, a to díky prezidentovi.

To že vzali Bělorusku mistrovství světa v hokeji, je krásné, protože oni nevzali mistrovství Bělorusku, ale vládě a konkrétně Lukašenkovi a jeho rodině. Když mu vzali oblíbenou hračku, tak mu jasně ukázali, že ho neuznávají. Je to dobrý signál pro lidi z Lukašenkova okruhu, že je prezident skutečně izolován.

EU by pro Bělorusy mohla udělat více, řekla Cichanouská před převzetím Sacharovovy ceny

Evropa

Je tlak EU na režim dostatečný, když je Lukašenko stále u moci?

EU nehodnotí situaci v Bělorusku správně, chybí ji hlubší pochopení. Co se týká konkrétní činů, mohl by tlak být větší. Sankce jsou omezené, na černé listině je jen několik desítek důležitých lidí. Probíhají nekonečné soudy s politickými vězni, ale na listině je jen pár soudců. Přitom by tam měli být všichni lidé zapojení do represí. A to se týká i lidí z bezpečnostních orgánů a útvarů, jako je OMON (síly ministerstva vnitra). Jeho příslušníci jsou zločinci.

Totéž platí pro obchod. Nyní jsou na seznamu jen dva oligarchové z okruhu Lukašenka, ale spolupracují s ním i další lidi. Jeden však má obchodní aktivity v Lotyšsku a Lotyši ho nechali vyškrtnout ze seznamu, protože se za něj postavilo Německo, které s ním taky obchoduje. EU s režimem obchoduje, a takto podporuje Lukašenka i jeho režim.

Jak složité je pro opozici, že mnozí její představitelé museli nuceně odejít do exilu?

Je to velký problém, protože Svjatlana Cichanouská, je se svým štábem donucena žít za hranicemi a není moc aktivní, což oslabuje politický život v Bělorusku. Má však stále politický význam, hlasovalo pro ni hodně Bělorusů, mohla být prezidentkou.

Počet lidí, kteří odcházejí, není velký, není to jako v Československu po roce 1968, kdy jich (celkem do roku 1989) odjelo na 300 000 lidí. Možná budou kvůli tlaku odjíždět další, protože režim je agresivní. Probíhají tvrdé represe, ale lidé vládu nenávidí. Nesouhlasí s ní a myslím si, že budou dál požadovat demokratické změny. Situace u nás spíše připomíná Polsko let 1980 a 1981, z dob Solidarity, kdy miliony lidí řekly komunistickému režimu ne.

Nebij mě, synku. V Bělorusku vyšli do ulic demonstrovat důchodci

Zahraniční

Co se stane, až Lukašenkův režim padne? Je tam někdo, kdo my se mohl postavit do čela země?

Poslední nespravedlivé volby ukázaly, že se objevují noví lídři, lidé budou mít z čeho vybírat. Společnost se politizovala a z regionálních vůdců vzejde nová aktivní část společnosti, která se zapojí do řešení problémů.

Mnozí Bělorusové studovali za hranicemi v Evropě, takže je tu dobrý základ, aby období transformace po pádu Lukašenkova režimu proběhlo rychle a udržela se politická nezávislost na Rusku. Bělorusové se nyní věnují věcem, o kterých nepřemýšleli, zajímají je geopolitické role Ruska a EU.

Je to důležité, protože režim udržuje 27 let Bělorusy stranou politického dění, což je nebezpečné, chybí tu stranický systém, strany jsou malé a vystavené represím a tlaku i infiltraci ze strany KGB. Poslední měsíce však ukázaly, že statisíce Bělorusů mají jasnou představu o budoucnosti Běloruska jako demokratické evropské země. To nám vlilo krev do žil, protože jsme uslyšeli lidi, které jsme dříve neslýchali.

Nebojíte se, že by vývoj mohl postupovat podobně jako na Ukrajině, kde se po oranžové revoluci prozápadní opozice rozhádala a nakonec byl zvolen proruský Viktor Janukovyč?

To je špatná zkušenost, které je třeba se bát a zajistit, abychom se jí vyhnuli. Doufám, že Bělorusové jsou méně zkorumpovaní a vyhneme se korupci, jaká je na Ukrajině, kde diktuje veškerou politiku.

V centru Minsku se pokusil upálit muž

Evropa

Jak je na tom organizace na ochranu lidských práv Vjasna, u jejíhož zrodu jste před 25 lety také stál?

Celý loňský rok jsme pracovali pod velkým tlakem, členové Vjasny neustoupili, i když byli zadržováni a zatýkáni. Za poslední rok bylo ve vězení 18 našich lidí. V lednu byl zadržen další náš kolega z města Homel Leanid Sudalenko. Zadržena tam byla i Tatjana Lasicová, takže teď jsou čtyři naši lidé jsou stíháni za trestné činy. Jenomže nás není pět, sedm nebo deset, s dobrovolníky je nás asi 300, takže pokračujeme ve své činnosti, aniž bychom se starali o bezpečnost. Když se lidé dostávají do složité situace, snažíme se jim pomoci.

Kolik lidí vás podporuje?

Pomáhají nám stovky lidí, když jsme dohlíželi na prezidentské volby, měli jsme přes tisíc pozorovatelů, ale to byla jen tříměsíční kampaň. I dříve jsme měli dobrovolníky, ale nebylo jich tolik. V posledních několika letech však přibývali mladí lidé, studenti a novináři a zapojovali se do činnosti hnutí na ochranu lidských práv.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám