Článek
„Musíme jednat v souladu s naším předchozím postupem. Naposledy, když (v Bělorusku) nebyli žádní političtí vězni, jsme učinili vstřícné kroky,“ připomněl Bildt s tím, že EU musí dát najevo nesouhlas s novým zatýkáním a perzekucí.
EU umístila Lukašenka a 40 dalších běloruských představitelů na seznam nežádoucích osob při podobných povolebních raziích v roce 2006. O dva roky později byl zákaz pro 36 činitelů včetně prezidenta odvolán poté, co Bělorusko propustilo přední politické vězně. Lukašenko po zrušení zákazu navštívil Itálii.
Podle EUobserveru připravují velvyslanectví zemí EU v Minsku nový seznam, který bude v pátek v Bruselu projednávat bezpečnostní rada. Podle jednoho zdroje má návrh dokumentu už přes sto jmen. Česká republika je podle serveru mezi těmi, kdo chtějí příští týden bleskovou schůzku ministrů zahraničí členských států EU, aby mohl být nový zákaz přijat. Například Německo ale chce počkat na zasedání plánované na poslední lednový den.
EU stahuje finanční pobídku
Běloruské úřady po volbách v polovině prosince, v nichž měl s 80 procenty hlasů znovu zvítězit Lukašenko, zatkly stovky lidí, kteří s výsledkem nesouhlasili, protože volby podle nich byly zmanipulované. Přes 600 lidí bylo ve zkráceném řízení odsouzeno na několik dní za mřížemi. Obviněno bylo též sedm opozičních kandidátů na prezidenta, jimž hrozí až 15 let vězení.
Volby jako neregulérní hodnotila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), načež Bělorusko uzavřelo její kancelář v Minsku.
Podle Bildta nebude EU na nové perzekuce v Bělorusku reagovat jen neudělením víz pro jeho představitele. „Velká ekonomická pomoc jednoduše není na nějakou dobu na pořadu dne,“ uvedl v souvislosti s předvolební nabídkou unie na ekonomickou pomoc Bělorusku pro příští tři roky ve výši tří miliard eur (téměř 75 miliard korun).
