Článek
"Moji pacienti žijí mnohem více v napětí, jsou více stresováni. Jejich příjmy klesají. Lidi více vyvádějí z míry vztahy se sousedem a každodenní dění vůbec. Ti, kteří pracují, jsou velmi vystrašeni a trpí četnými bolestmi páteře," prohlašuje aténský neurolog Dimitrios.
"Dříve ke mně chodila polovička pacientů na běžnou prohlídku. Nyní mnozí přicházejí s akutními problémy. Mají například zablokovanou páteř a nemohou chodit," říká. Podle něho není pochyb: hospodářská krize, úsporná opatření a recese, která se prohlubuje, zanechávají na lidském těle hluboké stopy.
"Často nechápou, proč se dostali do takového stavu, a tvrdí mi, že neudělali žádný špatný pohyb, ani nenosili těžká břemena," pokračuje neurolog. "Při rozhovoru s nimi však zjistím, že mohou přijít o práci, že jejich synovi snížili mzdu o polovinu či že nejsou s to platit nájemné," uvádí.
Stoupl počet sebevražd
Důsledky špatné ekonomické situace a nutnost přijímat nová úsporná opatření zanechaly těžké následky v hlavách Řeků. Svědčí o tom nárůst případů depresí a sebevražd. V prvním pololetí loňského roku vzrostl počet sebevražd ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 40 procent, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Tisk pravidelně informuje o lidech, kteří nebyli schopni vystačit s financemi a v zoufalství si vzali život.
Řecko bojuje s nedostatkem léků. Lidé trpíVideo: Novinky/Reuters
Celé Řecko rozbouřila 4. dubna smrt sedmasedmdesátiletého důchodce, který si na náměstí Syntagma, dějišti manifestací a nepokojů od počátku krize, prohnal kulku hlavou. Důchodce, který trpěl rakovinou a žil sám, obvinil stát, že ho snížením důchodu připravil o prostředky k živobytí, a přirovnal nynější vládu k té, kterou v roce 1941 nastolili nacističtí okupanti.
Na druhou stranu Řecko, stejně jako další země jižní Evropy, má počty sebevražd mnohem nižší než severské země. V roce 2009 připadaly na 100 000 obyvatel tři sebevraždy, což je necelá třetina evropského průměru.
V Řecku však napočítáme více osob trpících depresí než jinde. Depresí trpí podle ministerstva zdravotnictví každý čtvrtý Řek a každá třetí Řekyně. Ve světě trpí depresí v průměru každý osmý muž a každá pátá žena.
"Nespím," přiznává Petros, který dováží ze zahraničí nábytek a má v Aténách několik obchodů. V posledních měsících musel, ač nerad, propustit několik lidí. Jde o rodinný podnik, kde se nikdy nepropouštělo.
"Budu muset také snížit mzdy. Odešli i naši tradiční zákazníci," dodává. "Ptám se sám sebe, co budou lidé dělat, až skončí léto a budou se snižovat mzdy ve všech podnicích," říká.
Šíří se tuberkulóza i AIDS
Krize nejen přispívá ke zvýšení nemocnosti u Řeků, ale také jim brání v tom, aby se léčili. Rozpočet ministerstva zdravotnictví byl od roku 2009 snížen o čtvrtinu. Mzdy lékařů klesly o 25 procent. Pneumoložka Meropi Manteuová z velké aténské kliniky Sotiria uvádí, že vzrostl počet nemocí souvisejících s chudobou, jako je tuberkulóza.
Pokud jde o duševní zdraví Řeků, je situace rovněž katastrofální. Kvůli škrtům v rozpočtu bylo uzavřeno několik psychiatrických léčeben a zrušena byla třetina programů pomoci narkomanům. To vedlo k výraznému nárůstu nákazy virem HIV.
Krize rovněž přispěla k tomu, že se v Řecku objevila nová droga chudých, která je levná: je to takzvaná sisa. Účinky této drogy na bázi metamfetaminu, která stojí desetinu toho, co heroin, jsou strašlivé: zčernalá kůže, nehojící se rány na hlavě a na těle, velmi násilnické chování.
Jediným blahodárným účinkem krize na veřejné zdraví je to, že zřejmě poklesla míra alkoholismu. V souvislosti s úspornými opatřeními byly zvýšeny i daně, a tak je utápění starostí v alkoholu již příliš drahou záležitostí.