Článek
"Musíme spolupracovat. Nikdo z nás to nevyřeší samostatně," shrnul předseda Evropské rady Donald Tusk na tiskové konferenci po závěru jednání.
Evropa za zmíněnou finanční pomoc, k níž ještě přidají další peníze i nečlenské země osmadvacítky, požádala o daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí. [celá zpráva]
Celkem bylo dojednáno šestnáct prioritních iniciativ společného akčního plánu, na němž se shodli všichni účastníci jednání. Hlavním cílem je reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legálního přistěhovalectví a cest za prací.
Co bude dál
Mezi konkrétními kroky, které by se měly podle akčního plánu uskutečnit už v příštím roce, je zdvojnásobení míst pro africké studenty i učitele v evropském programu Erasmus+ či pilotní projekty některých zemí osmadvacítky, jež umožňují legální cesty do unie.
Summit dvou kontinentů.
V polovině příštího roku by měly fungovat rozvojové a ochranné programy v severní Africe a v oblasti Afrického rohu.
Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale i společný vyšetřovací tým v Nigeru.
Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají.
Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.
Následuje jednání samotné EU
Na africko-evropský summit ve Vallettě plynule navázal neformální mítink lídrů evropských zemí. Ti by měli zhodnotit dosavadní přijatá opatření, která mají migrační vlnu zmírnit.
Na jednání by se měly probírat například počty uprchlíků, jež jednotlivé členské země přijaly. Zatím totiž vázne evropský plán přerozdělování migrantů, kteří jsou nyní v Řecku a v Itálii, do dalších unijních států.
Proti tomuto záměru stále protestují východoevropské země EU, včetně Česka. Poukazují na nynější nefunkčnost celého systému. Dalším tématem by měla být střediska pro registraci uprchlíků v Itálii či Řecku, která podle názoru některých politiků příliš nefungují.
