Článek
„Každý rok zemře ve světě na chřipku kolem 650 tisíc lidí, v Německu to je kolem 20 tisíc. Ve srovnání s tím není nynější situace v Číně nijak zvlášť dramatická,“ řekl.
Z toho, co je o virusu dosud známo, se nezdá, že by byl tak nebezpečný, jako například onemocnění SARS, na něž zemřelo 10 procent nakažených, nebo nákaza virem MERS, na kterou zemřelo dokonce 30 procent pacientů.
SPECIÁL: Koronavirus 2019-nCoV
„Virus, jako je tento, nevznikne náhle, jako když se usekne prst. Ve zvířecím světě existoval zřejmě dlouho. To, že viry, respektive koronaviry zmutují, se také děje pravidelně. Problémem ale je, že tak razantně změnil vlastnosti jako v tomto případě a napadl člověka,“ uvedl.
Jako za Černobylu, zuří Číňané
Klíčové podle názoru profesora Schmidt-Chanasita jsou informace o tom, jak se bude koronavir 2019-nCoV chovat v zemích s méně rozvinutou infrastrukturou a jak moc nakažliví jsou lidé, kteří se nacházejí v inkubační fázi a ještě nemají žádné příznaky.
„Pokud se prokáže, že lidé mohou přenášet virus bez příznaků, nastane problém. Jestliže se dostane nákaza do méně rozvinutých zemí, bude obtížné epidemii potlačit, protože zatím neexistují prostředky na boj s touto infekcí,“ řekl.
Rozhodující bude, co se stane v zemích, jakými je například Laos nebo Kambodža. „Za přísná bezpečnostní opatření, k nimž se Čína uchýlila, můžeme být jen rádi,“ dodal.