Hlavní obsah

Bosna je na pokraji rozpadu, hrozí nová válka, varuje EU

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sarajevo

Bosně a Hercegovině hrozí bezprostřední nebezpečí rozpadu a návratu konfliktu. Ve zprávě zaslané Organizaci spojených národů (OSN) to tvrdí vysoký představitel pro Bosnu při EU Christian Schmidt, uvedl The Guardian.

Foto: Profimedia.cz

Cvičení vojáků mezinárodních jednotek v Sarajevu

Článek

Bývalý poslanec německého bundestagu napsal, že pokud srbští separatisté dostojí svým výhrůžkám a zformují svou vlastní armádu, čímž rozdělí národní ozbrojené síly na dvě části, povede to k nové bosenské válce. Do země by se tak muselo vrátit více mezinárodních mírových jednotek.

Ty mají aktuálně v Bosně zhruba sedm stovek mužů. Formální základnu se sídlem v Sarajevu si zachovává také NATO a na Radě bezpečnosti OSN by měl být mandát obou organizací obnoven na další rok.

Minulost nás pořád formuje. Jasmila Žbaničová natočila film o masakru ve Srebrenici

SALON

Rusko ale pohrozilo, že bude rezoluci blokovat, pokud nebudou odstraněny všechny vazby na vysokého představitele Bosny. To by však mohlo podkopat Schmidtovu autoritu, který v zemi dohlíží na plnění Daytonské mírové dohody z roku 1995, která bosenskou válku ukončila.

Schmidt do této funkce nastoupil teprve letos v srpnu. Už ve své první zprávě informoval o tom, že Bosna čelí největší existenční hrozbě v poválečné době.

V Bosně zatkli osm Srbů podezřelých ze zabití 120 muslimských mužů během války

Zahraniční

Milorad Dodik, prezident Republiky srbské, která tvoří jednu ze dvou částí Bosny a Hercegoviny, pohrozil, že se stáhne ze státních institucí (včetně národní armády vybudované za poslední čtvrtstoletí s mezinárodní pomocí) a obnoví srbské ozbrojené síly.

V polovině října Dodik uvedl, že donutí bosenskou armádu opustit Republiku srbskou tím, že obklíčí kasárny, a pokud se západ pokusí vojensky zasáhnout, má „přátele“, kteří bosenským Srbům slíbili podporu. V tomto případě se odkazoval na Srbsko a Rusko.

„Dodik svými činy ohrožuje nejen mír a stabilitu v zemi a regionu a to může vést k porušení Daytonské dohody jako takové. Pokud se bosenská armáda rozdělí vedví, přítomnost mezinárodních vojenských sil by měla být přehodnocena,“ napsal Schmidt generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi.

Válka v Bosně a Daytonská smlouva
Válka v Bosně byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března 1992 do listopadu 1995. Do války bylo zapojeno několik armád, které spolu v důsledku nestability a mocenských nároků bojovaly přes tři a půl roku.Válka byla označována za nejkrvavější z konfliktů té doby v Jugoslávii. Zemřelo během něj téměř 100 tisíc lidí, z nichž 40 tisíc tvořili civilisté.Válku ukončila Daytonská dohoda, která byla uzavřena v listopadu 1995 v Daytonu v americkém Ohiu. Mírová smlouva řešila poválečné uspořádání a politické rozdělení moci.Stát byl prohlášen za konfederaci obou jednotek, tedy Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Aby bylo možné zajistit pozitivní vývoj mírového procesu, byl zřízen Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který disponuje rozsáhlými pravomocemi a může například rozpouštět politické strany.

Reklama

Výběr článků

Načítám