Hlavní obsah
Polská poloautomatická pistole P-83 Wanad s 9 mm náboji Makarov. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Belgie jako oblíbený evropský obchod se zbraněmi

Nedávné útoky v Evropě ukazují, že pachatelé stále více využívají střelné zbraně. Zatímco dříve si vybírali výbušniny, například při bombových útocích v Madridu a Londýně v letech 2004 a 2005, nyní se zdá, že svou taktiku změnili a našli způsob, jak se dostat na černý trh se zbraněmi. Při posledních úderech včetně atentátů v Paříži je spojitost mezi použitými zbraněmi a Belgií, napsala BBC. Je Belgie pro teroristy, kteří chtějí získat nelegálně zbraně, vysněným místem?

Polská poloautomatická pistole P-83 Wanad s 9 mm náboji Makarov. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Belgie jako oblíbený evropský obchod se zbraněmi

Výskyt nelegálních zbraní je úzce propojen se závažnými zločiny a naopak. To znamená, že černý trh s palnými zbraněmi existuje ve všech velkých evropských městech. Belgie je nicméně díky své geografické poloze a historii významným hráčem.

Po staletí byla tato země velkým výrobcem a vývozcem střelných zbraní. Navíc až do roku 2006 zde platily značně liberální zákony o zbraních, což z ní udělalo středisko obchodu se zbraněmi, které využívali i lidé se špatnými úmysly. Ačkoli jsou nyní belgické zákony přísnější, země si svou pověst zachovala.

Není náhoda, že někteří lidé, kteří takové útoky provádějí, mají v trestním rejstříku záznamy závažných kriminálních činů. Protože černý trh se zbraněmi je úzce provázán se zločineckými sítěmi, předchozí kontakty – založené na důvěře – jim umožňují tajně si obstarávat zbraně.

Pistole i útočné pušky

Většina střelných zbraní na černém trhu jsou pistole. Ty totiž upřednostňuje většina zločinců, neboť je snadné je schovat. V posledních letech ale belgická policie zaznamenala mezi kriminálníky nárůst zbraní vojenského typu, jako jsou útočné pušky Kalašnikov.

Ceny na belgickém trhu se obecně pohybují mezi 1000 až 2000 eur (27 000 až 54 000 korun) v závislosti na typu a stavu zbraně a také na tom, jak rychle ji zájemce chce.

Nárůst výskytu těžkých střelných zbraní na černém trhu souvisí především s pašováním z Balkánu. Po balkánských válkách v 90. letech zůstaly mezi lidmi stovky tisíc zbraní. A ty si našly cestu do západní Evropy, kam jsou po několika kusech pašovány například v kufru aut.

Jakmile se zbraně dostanou přes vnější hranici Evropské unie, je již snadné je v rámci schengenského prostoru dopravit z jedné unijní země do druhé.

Chybí spolupráce i jednotné zákony

Aby bylo možné proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi zakročit, je nutné postupovat jednotně na evropské úrovni – nejen v Belgii. Takové úsilí vyžaduje tři základní kroky.

Za prvé, na úrovni jednotlivých členských států je potřebný jasný a sladěný právní rámec pro legální držení zbraní. Čím jasnější pravidla budou, tím efektivnější bude boj proti černému trhu.

Dále je nutné vědět o této problematice více. Znamená to lepší správu dat na úrovni států a zároveň lepší sdílení a vyhodnocování těchto informací na evropském stupni.

Za třetí je nezbytný větší operativní důraz v terénu a lepší spolupráce mezi státními úřady – například vytvoření společných vyšetřovatelských týmů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků