Článek
Assange, který se brání vydání do USA již řadu let, může rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.
Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.
Británie nevstoupí kvůli Assangemu na půdu ekvádorského velvyslanectví
V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.
Zakladatel WikiLeaks se nejdříve sedm let ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření za znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli vypršení promlčecí lhůty. Assange se obával, že by ho Švédsko mohlo vydat do USA.
Assange prý ve vazbě pomýšlí na sebevraždu, má halucinace a slyší hlasy
Britský soud již v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu. Washington následně poskytl Británii záruky, že by se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britský nejvyšší soud poté v prosinci rozhodl, že vydání Assange může pokračovat.
Švédsko zastavilo vyšetřování Assange, ale zatykač na něj platí dál
Od roku 2019 je Assange v londýnské věznici, kde se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v dalším právním sporu.
Zakladatele WikiLeaks Assange zatkli v Londýně
