"Belgie si může vydechnout," napsal například list Le Soir. Další komentátoři v tom spatřují naději, že se nakonec podaří zvrátit trend posilování VB z posledních let. Ten byl patrný částečně i nyní, když v devíti vlámských obcích nacionalisté získali nejvíce hlasů.

V Antverpách, druhém největším belgickém městě, předběhli VB vlámští socialisté starosty Patricka Janssense. Ti získali 35,3 procenta hlasů - o 15 procent více než v posledních komunálních volbách před šesti lety, zatímco VB "přidal" jen půl procenta a obdržel 33,5 procenta hlasů.

Strana se přejmenovala

VB se do roku 2004 jmenoval Vlámský blok, ale nejvyšší soud stranu zakázal kvůli porušení zákonů proti rasismu. Strana se přejmenovala, nadále získávala na popularitě a má se čtvrtinou křesel největší zastoupení ve vlámském parlamentu.

Prosazuje zastavení imigrace z rozvojových zemí a chce, aby Belgie neuznávala islám jako náboženství. Před nynějšími volbami se ale snažila vylepšit svou tvář a kladla důraz na každodenní starosti voličů, především na boj se zločinností. VB ale podle všeho i přes posílení na severu země nadále zůstane mimo exekutivu.

"Sanitární kordon" proti nacionalistům

Ostatní strany daly totiž najevo, že budou kolem ní i po nedělních volbách udržovat "sanitární kordon" pestrobarevných koalic, jejichž jediným smyslem je zamezit podílu nacionalistů na výkonné moci.

 Dalším výsledkem komunálních voleb jsou ztráty vlámských liberálů premiéra Guy Verhofstadta. V Gentu, odkud předseda vlády pochází, ale budou moci liberálové i nadále vládnout společně se socialisty, jako je tomu na celostátní úrovni. Naopak jasným vítězem hlasování jsou vlámští křesťanští demokraté Yvese Leterma, kteří získali na všech frontách.

Tento výsledek ukazuje na další problémy pro soudržnost Belgie po federálních volbách v příštím roce na jaře. Vlámský premiér Leterme totiž v kampani zdůrazňoval potřebu získat pro Flandry další pravomoci a větší suverenitu.