O databázi, kterou budou využívat policie a tajné služby, se v Německu diskutovalo léta. Politici se totiž nemohli shodnout, jaké informace má databáze obsahovat, například zda není protiústavní zapisovat do ní i náboženské vyznání zanesených osob.

Podle nové dohody ministrů vnitra by nová databáze měla mít dvě části. První bude otevřená a bude obsahovat jen totožnost osob. Ve druhé, skryté části budou i informace o jejich cestách do zahraničí, jakého jsou vyznání, či zda mají povolení k držení zbraně.

Ministři se museli dohodnout například na tom, zda má databáze obsahovat jen odkazy na to, který úřad informace o podezřelé osobě eviduje, nebo zda má obsahovat veškeré údaje. Zatímco konzervativní CDU/CSU hájila co nejobsáhlejší verzi, sociální demokraté se odvolávali na ochranu osobních údajů a prosazovali verzi s menším množstvím přístupných informací.

Databáze o tisíci podezřelých

Databáze, která má obsahovat veškeré informace relevantní pro boj proti terorismu, bude k dispozici policii i tajným službám. Podle bezpečnostních kruhů by měla obsahovat údaje zhruba o tisícovce podezřelých osob. Spolkové ministerstvo vnitra musí nyní předložit příslušný návrh zákona o zřízení databáze.

V současnosti v Německu existuje na 37 úřadů, které se zabývají bojem proti terorismu - policie v jednotlivých spolkových zemí, zemské kriminální úřady i tajné služby. Informační toky mezi nimi často váznou a společná databáze má získávání informací o činnosti lidí podezřelých z terorismu značně urychlit.