Nyní 50letá Madrigalová na tiskové konferenci v Madridu uvedla, že díky americké databázi DNA našla čtyři sourozence: „Mám čtyři sourozence. Jsou to úžasní lidé a otevřeli mi náruč.“ Příbuzní jí řekli, že se jí matka vzdala dobrovolně. „Konečně jsem složila skládanku svého života. Teď vím, kdo jsem a odkud pocházím,“ dodala.

Žena přitom iniciovala proces, v němž byl minulý rok osvobozen tehdy 85letý gynekolog Eduardo Vela. Madrigalová tvrdila, že ji v roce 1969 unesl biologické matce, padělal rodný list a dal ji bezdětnému páru. Vela byl sice tehdy shledán vinným z falšování dokumentů, z únosu dítěte mladšího sedmi let a fingování porodu, ale zločiny už byly v době procesu promlčeny. Penzionovaný gynekolog všechna obvinění popíral. [celá zpráva]

Násilně odebraná dívka u soudu neuspěla, únosy dětí za diktátora Franka jsou promlčené

Nové zjištění Madrigalová postoupila soudu, který se zabývá jejím odvoláním proti loňskému rozhodnutí. Madridská prokuratura v prohlášení uvedla, že Madrigalovou už nepovažuje za ukradené dítě. Žena je ale nadále přesvědčena, že Vela porušil zákon tím, že zatajil její skutečný původ: „Měl oficiálně zaznamenat, že jsem se narodila, ale neučinil tak. Zacházel se mnou jak se štěnětem. Stát nikdy nevěděl, že existuji.”

Madrigalová se skutečnost, že je adoptovaná, dozvěděla v 18 letech. Adoptivní matka jí pověděla, že ji od Vely dostala darem, protože nemohla mít vlastní děti. Před několika lety si Madrigalová v novinách přečetla článek o „ukradených dětech” a pojala podezření, že se kauza týká i jí samotné. Její případ je jediný, který se ve Španělsku dostal před soud.

Odhadem 30 tisíc dětí

Skutečný počet dětí odňatých ve Španělsku vlastním rodičům se zřejmě nikdy nezjistí. V roce 2008 nicméně vyšetřující soudce Baltasar Garzón odhadl, že od vlastních rodičů bylo odloučeno 30 000 dětí. Zpravodajský server BBC napsal, že skutečný počet může být až desetkrát vyšší.

Nejprve byly potomci po porodu odnímáni, mnohdy za asistence katolické církve, režimu nepohodlným osobám, od 50. let se tato praktika provozovala zejména u dětí z chudých či příliš početných rodin, napsala agentura AFP. Z ryze finančních pohnutek docházelo ke „kradení” dětí i po nastolení demokracie, a to nejméně do roku 1987. Má se za to, že od 50. let se do prodeje novorozenců k adopci zapojily organizované zločinecké organizace.