Z tiskové zprávy Rady EU o ministerském jednání v Lucembursku plyne, že k celkové dohodě států unie zatím chybí vyřešení otázka návratového řízení na hranicích. Jeho rozsah je totiž vymezen pravidly o azylovém řízení, na jejichž nové podobě se země zatím nedokázaly dohodnout.

Součástí revidované směrnice jsou také účinnější pravidla pro dobrovolné návraty těch, kteří v EU s žádostí o azyl neuspěli. Unie přitom počítá s podporou například afrických zemí, které své občany převezmou zpět, včetně pomoci s jejich reintegrací do života.

Novela, s níž Evropská komise přišla loni v září, předpokládá i možnost zadržet státního příslušníka třetí země, pokud dotyčná osoba představuje riziko pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.

Ministři chtějí centra pro migranty v Africe

Za dodržení mnoha záruk se pak jako krajní řešení předpokládá možnost vrátit migranta do jakékoliv bezpečné třetí země. Platí přitom, že i migranti mají zaručena svá práva, mimo jiné nesmějí být vraceni do států, kde by jim hrozilo nebezpečí.

Ministři vnitra také potvrdili některé novinky, které v oblasti bezpečnostní a migrační politiky mají začít platit v rámci příštího víceletého rozpočtu po roce 2020.

Nový Azylový a migrační fond má členské země podporovat při zvládání migračních tlaků a řešení azylové problematiky. Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz má umožnit integrované řízení vnější unijní hranice a nová podoba Fondu pro vnitřní bezpečnost má umožnit například lepší koordinaci a spolupráci mezi policejními, soudními a dalšími orgány, a zlepšit tak například boj proti terorismu či organizovanému zločinu.

Jaké přesně částky budou v těchto fondech pro roky 2021 až 2027 k dispozici, ale bude jasné až na podzim, v debatách o konkrétním naplnění příštího víceletého finančního rámce.