Hlavní obsah

Premiérka Theresa Mayová skončila v čele konzervativců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn
Aktualizováno

Britská premiérka Theresa Mayová v pátek oficiálně skončila v čele konzervativců, ale stranu dál dočasně povede a v čele vlády zůstane nejméně do posledního červencového týdne, kdy by měl být znám nový předseda strany a zároveň její nástupce v křesle předsedy vlády. Ve funkci premiérky míní Mayová do té doby prosazovat své programy, které budou stát státní pokladnu milióny liber.

Foto: Alastair Grant, ČTK/AP

Britská premiérka Theresa Mayová

Článek

O své rezignaci Mayová  informovala poslanecký klub strany známý jako Výbor 1922, který přijetí dopisu potvrdil. Tomuto výboru už před dvěma týdny oznámila svůj odchod, poté se jí opakovaně nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie, a ani nový zákon o brexitu, takže země tak nadále zůstává v EU.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. V pondělí budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu alespoň osmi poslanců. Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 000.

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové 11 lidí. Největší šanci mají bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

Mayová chce utrácet

Mayová však nemíní sedět se založenýma rukama. Míní se zaměřit na prosazování některých témat v domácí politice, uvedl list The Guardian. „Slyšeli jste, že premiérka se po zbytek času v kanceláři zaměří na domácí agendu, kterou dala do ohniska svého programu od chvíle, kdy se stala premiérkou,“ řekl její mluvčí.

Mayová chce podpořit granty na vysoké školství, byť se to nelíbí ministrovi financí Philipu Hammondovi, který by rozhodnutí v tomto směru chtěl odložit na podzim. Znepokojen je i tím, že by se mohly čerpat peníze z 27miliardové rezervy pro nepředvídané události během brexitu.

Mayová také slíbila, že do roku 2050 země dosáhne nulových emisí oxidu uhlíku. Ukázalo se, že by to mohlo přijít na bilión liber. Vyplynulo to z dopisu, ke kterému se dostal list The Financial Times.

Reklama

Výběr článků

Načítám