Mayová prohlásila, že by po schválení odkladu mohla Británie odejít už k 22. květnu. Mrzí ji, že Dolní sněmovna zatím nebyla schopna text dohody o vystoupení schválit: „Vím, že mnozí lidé jsou frustrování z toho, že se summit vůbec koná. Británie měla už touto dobou být zemí mimo EU.“ Británie měla odejít už 29. března.

Premiérka dodala, že ona i její vláda intenzivně pracuje na hledání kompromisu, který by ratifikaci dohody umožnil. ”S opozicí mluvíme vážně a seriózně,” uvedla s tím, že tyto rozhovory budou pokračovat i ve čtvrtek a odklad má zajistit více času právě na uzavření dohody na britské politické scéně.

Brexit by se mohl odložit do konce roku, míní Merkelová

Mayová sice žádá o odklad do 30. června, ale podle zdroje listu The Guardian bude ochotna přijmout i delší lhůtu.

Sedmadvacítka je pro odklad

Většina unijních zemí se k dalšímu odkladu brexitu staví pozitivně, německá kancléřka Angela Merkelová řekla: „Měli bychom být otevření a konstruktivní při jednání o požadavku britské premiéry o odklad. Řádný odchod Británie z EU je taky v našem zájmu.“

Nejpravděpodobnějším řešením je návrh předsedy Evropské rady Donalda Tuska, že by se Londýnu nabídl pružný odklad, kdy by Británie odešla nejpozději 30. března 2020, ale možné by to bylo kdykoliv dříve - pokud ratifikuje loni dojednanou dohodu o vystoupení.

I předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker preferuje prodloužení do března 2020, aby měla Británie dost času na vyřešení problémů okolo brexitu.

Podle českého premiéra Andreje Babiše by bylo posunutí brexitu do konce března příštího roku „ideální dobou”. „Británie by dostala čas, aby si konečně uspořádala svoje vnitřní věci,” řekl Babiš novinářům před zahájením summitu a dodal, že delší lhůta zklidní situaci.

Vyjednavač EU o brexitu Michel Barnier řekl, že jakékoli prodloužení musí být účelné.

Francie tlačí

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Mayová musí předložit „jasný projekt”, kterým posunutí data odkladu ospravedlní. Při příchodu na summit řekl: „Budu naslouchat Mayové. Nic není rozhodnuto. Čas rozhodnutí nastal teď.“

Francie zřejmě chce kratší odklad. Důvodem jsou obavy související s hladkým fungováním EU, aby Británie jako „země na odchodu” nemohla obstruovat rozhodnutí sedmadvacítky anebo ovlivňovat i rozhodování o budoucnosti společenství.

Podle listu The Guardian může Francie požadovat, aby Británie přišla o křeslo eurokomisaře. Nyní má eurokomisaře pro bezpečnost Juliana Kinga.

Lotyšský premiér Krišjanis Karinš zmínil, že kromě spořádaného odchodu a divokého brexitu tu je ještě možnost od brexitu zcela odstoupit.