Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas. S ukončením střídání času musí ještě po europoslancích souhlasit i členské země. Ty mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat.

Vláda dává přednost zavedení zimního času

Vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem, doporučují zavedení zimního času, oznámil Fyziologický ústav Akademie věd ČR.

Zimní čas podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, píše se ve zprávě. Prokázána je také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.

Zdraví nejprospěšnější by bylo zavedení „zimního“ času, tvrdí vědci

Evropská komise předložila návrh na zrušení střídání letního a zimního času vloni v létě poté, co se v zemích EU uskutečnil průzkum. Zúčastnilo se ho 4,6 milionu obyvatel Unie (nejvíce účastníků bylo z Německa) a 84 procent z nich se vyjádřilo pro zrušení povinného půlročního seřizování hodinek. Komise původně navrhovala ukončit střídání již letos, nenašla ale podporu u členských zemí.

V Evropské unii nastává od roku 1996 letní čas vždy poslední březnovou neděli a k zimnímu se vrací poslední neděli v říjnu.

Přes 80 procent Evropanů je proti střídání času, píše list. Hlasovali ale hlavně Němci

V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Jako první letní čas zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918.

Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu.