Článek
Středisko má být zřízeno v Baltském moři na ostrově Lindholm, který má plochu pouhých 17 hektarů a je neobydlený. Od pevniny je vzdálen pouhé tři kilometry. Od roku 2021 by tam mělo pobývat až 125 cizinců, kteří po odpykání trestu nemohou být vypovězeni do země svého původu kvůli tomu, že jsou bez státní příslušnosti, nebo Dánsko nemá s jejich domovskou zemí uzavřenou příslušnou dohodu.
„Není to žádné vězení, ale dotyčný tam musí být i přes noc a denně se musí hlásit policii. Ostrov je to velmi klidný a nejsou tam žádné automobily,“ uvedl Peter Skaarup, člen vedení Dánské lidové strany.
Ostrov Lindholm
Ostrov byl dosud veřejnosti nepřístupný a využíval se pro výzkum virů, které způsobují choroby, jako například nemoc šílených krav či prasečí mor.
„Tito lidé nejsou v Dánsku vítáni a musejí to pocítit,“ řekla dánská ministryně pro přistěhovalectví Inger Stojbergová na adresu budoucích obyvatel ostrova.
S plánem na vytvoření speciálního centra ale nejsou všichni Dánové spokojeni. Ostře protestuje nejen politická opozice, proti jsou i někteří obyvatelé. Před několika dny se uskutečnil protest obyvatel Kalvehave, malého přístavu poblíž ostrova Lindholm. „Tohle ohrožuje naše odlehlé oblasti. Kdo se postará o naši bezpečnost?“ ptají se někteří.
Proti zřízení centra protestovala také Organizace spojených národů. Lidskoprávní organizace hovoří o „nelidskosti“ vůči migrantům. „Lindholm je ostrov pro volné ptáky, ale ne pro lidi v klecích,“ tvrdí.
„Chceme, aby se tito lidé vrátili do své vlasti. Pokud to z nějakého důvodu nejde, je centrum nejlepší věc. Pokud se tito lidé dopouštějí trestné činnosti a páchají násilí, musíme učinit opatření,“ řekl Skaarup.
V Dánsku v roce 2015 žádalo o azyl 21 tisíc lidí, v roce 2017 to bylo už jen asi 3500 žádostí.