Článek
V místě, kde stála v roce 1919 slavobrána, se v úterý odehrála malá slavnost, na níž si účastníci připomněli připojení Bratislavy k ČSR.
„Je to důležitý mezník v historii Slovenska, že se jeho hlavní město stalo součástí Československé republiky,“ řekl Novinkám poslanec slovenského parlamentu Ondrej Dostál.
Hlavní organizátor slavnosti Ivor Švihran připomněl, že v té době žilo ve městě jen asi 15 procent Slováků. „Obyvatelstvo tvořili většinou Němci a Maďaři, u nichž československý stát nevzbuzoval příliš velkou důvěru, ale v meziválečném období je dokázal přesvědčit svými demokratickými svobodami“ uvedl Švihran.
Němci a Maďaři nejásali
Maďarská obyvatelka města Luizi Kövér ve svém deníku vzpomíná na vstup vojska do Prešpurku. „Hned první den roku do města napochodovali Češi,“ cituje z jejího deníku kniha Z Prešpurku do Solnohradu autorů Roberta Hofrichtera a Petra Janovička.
„Češi pochodovali po Stephanienstraße – na koních, v autech a ozbrojení kulomety. Teď jsou tady – a já se ptám, co bude následovat?” neskrývala zděšení Luizi Kövér. Podobně asi přemýšlela většina německých a maďarských obyvatel Prešpurku, kteří se jen těžko smiřovali s připojením města k Československu.
Tomáš Garrigue Masaryk připouštěl, že Prešpurk je převážně německé město, ale trval na jeho začlenění do nově vznikajícího státu. „Máme na něj právo, protože jeho zázemí je slovenské. My potřebujeme bezpodmínečně Dunaj,“ nechal se slyšet Masaryk.
Tento požadavek uznaly i světové mocnosti a Prešpurk se nakonec stal součástí Československé republiky. Název Bratislava město získalo až v březnu 1919.