Z průzkumu vyplývá, že vůdce by chtělo 11 procent Němců a dalších 16,6 procenta vidí argumenty pro i proti. Na východě Německa je podpora pro vládu vůdce vyšší (13,9 procenta) než v zemích bývalého západního Německa (10,3 procenta).

Podobný trend odhalily také další dotazy. Na východě má 13,1 procenta lidí za to, že za určitých okolností je diktatura lepší státní formou, na západě je lidí s takovými názory méně, jen 6,5 procenta, v celé zemi je to pak 7,9 procenta.

Přes 11 procent Němců je přesvědčeno o tom, že jsou od přírody nadřazeni ostatním národům, dalších 20,5 procenta v tom nemá jasný názor. To, že historici zveličují zločiny nacismu, si myslí 8,1 procenta dotázaných, dalších 19,5 procenta to považuje za zčásti pravdivé.

Rozšířený antisemitismus

Průzkum také potvrzuje rozšířenost antisemitismu. Každý desátý Němec souhlasí s tím, že „na Židech je něco zvláštního, a do naší společnosti tak moc nepatří“. Latentně s tímto výrokem souhlasilo 20 procent dotázaných. Více lidí než každý desátý (10,1 procenta) zase vyjádřilo přesvědčení, že Židé mají ještě dnes příliš velký vliv.

„Výsledky ukazují, že myšlenkové vzorce antisemitismu jsou stále na nebezpečně vysoké úrovni,“ řekl Oliver Deckerem z Lipské univerzity.

Nesnáší muslimy

„Studie také potvrdila, že stoupá negativní vztah zvláště vůči muslimům,“ uvedl profesor Elmar Brähler z Lipské univerzity. V případě Romů je na stejné úrovni.

Zatímco v roce 2010 uvedlo zhruba 33 procent respondentů, že se cítí být cizinci ve své vlastní zemi kvůli mnoha muslimům, letos jich už je 55,8 procenta. Přes 44 procent Němců má za to, že by se muslimům mělo zakázat přistěhovalectví do spolkové republiky.

S tvrzením, že Romové tíhnou ke kriminalitě, souhlasí 60,4 procenta lidí (před dvěma lety to bylo 58,5 procenta). Pro to, aby jim bylo zakázáno pobývat v centru měst, je 49,2 procenta Němců (v roce 2016 to bylo 49,6 procenta).

Průzkum se uskutečnil letos během května a června a zúčastnilo se ho více než 2400 lidí.