Jednašedesátiletý Titijev vede v čečenské metropoli Grozném pobočku Memorialu, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. Do čela organizace se postavil po vraždě novinářky a obhájkyně lidských práv Natalje Estěmirovové v roce 2009.

Šéf čečenské odbočky organizace Memorial si cenu nemohl převzít osobně, neboť jej letos v lednu zatkla policie údajně za držení marihuany.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy uděluje Cenu Václava Havla za lidská práva společně s pražskou Knihovnou Václava Havla a s Nadací Charty 77 od roku 2013. Letos se do užšího výběru dostali kromě Titijeva také kubánská disidentka Rosa María Payáová a bahrajnský opoziční lídr Nabíl Radžáb, který je od roku 2016 ve vězení.

Deset let vězení za marihuanu

Titijevovi v současnosti hrozí až deset let vězení. Policisté totiž tvrdí, že v lednu při náhodné kontrole našli v jeho autě 180 gramů marihuany; podle aktivisty je tam podstrčila sama policie.

Cenu nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta, který zemřel před sedmi lety, je dotována částkou 60 tisíc eur (asi 1,56 miliónu Kč). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni cenu obdržel kritik turecké autoritářské vlády Murat Arslan a o rok dříve ji dostala aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová, která se letos stala nositelkou Nobelovy ceny za mír.