Koncesionář podceňoval jednoznačný výstražný signál, "minimalizoval nebo skrýval" závažnosti situace na ministerstvu infrastruktury (MIT) a "nepodnikl žádná preventivní opatření k ochraně uživatelů", píše se ve zprávě vyšetřovací komise v čele s Alfredem Principle Mortellarem.

Komise tvrdí, že příčinou zřícení mostu není jen narušení vzpěr, ale především pokročilá koroze v konstrukčních prvcích. Ve zprávách společnosti Autostrade per l'Italia, kde se popisuje údržba, jsou „zcela nepřijatelné hodnoty“. Okamžitě se měla v souladu s technickými normami a dodržováním bezpečnostních opatření „zavést náprava“. Komise tvrdí, že nic takového se ovšem nestalo.

Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou. Jeho část se zřítila 14. srpna a z výšky asi 45 metrů přitom spadly na tři desítky aut. Zemřelo při tom 43 lidí.

Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení firmy Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Firma Autostrade per l'Italia vyčlenila 500 miliónů eur (skoro 13 miliard Kč) na stavbu nového mostu a na odškodnění pozůstalých a lidí, kteří kvůli zřícení konstrukce přišli o střechu nad hlavou.