Juncker upozornil, že se členské země stále neshodly na tom, jak solidárně spolupracovat v migrační krizi. „Nemůžeme diskutovat o řešení ad hoc, když dorazí nová loď s migranty,“ řekl Juncker. Bez takové domluvy podle něj není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.

Komise podle Junckera navrhuje posílení mandátu agentur EU, aby se rychleji a efektivněji vyřizovaly žádosti o azyl. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kteří s žádostí neuspějí.

Vnitřní kontroly jsou krokem zpět

Připomněl, že řada států Evropské unie kontroluje vnitřní hranice kvůli zvýšené hrozbě terorismu nebo zvýšené migraci v schengenském prostoru. Tyto kontroly a s nimi spojené čekání podle jeho slov způsobují mimo jiné ekonomické škody.
„Jsem a zůstanu proti vnitřním hranicím,” řekl Juncker. „Musí být zrušeny tam, kde existují. Jinak by to byl pro Evropu krok zpět,” dodal Juncker.

Šéf EK proto vyzval současné rakouské předsednictví unie, aby učinilo „zásadní kroky” k nalezení vyvážené reformy způsobu, jak EU řeší migrační problematiku.

V boji s hrozbou terorismu by internetové firmy měly mít v EU povinnost do hodiny smazat ze svých platforem teroristickou propagandu, navrhuje Evropská komise. Také navrhuje rozšířit pravomoci vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby se mohl zabývat teroristickou problematikou.

Většinové hlasování

Juncker by rád prosadil zásadní změnu způsobu, jakým členské země rozhodují o klíčových otázkách v oblastech, jako je zahraniční politika či daně. Místo nynějšího jednomyslného rozhodování členských zemí Juncker navrhl v určitých otázkách přechod k rozhodování kvalifikovanou většinou, kdy by část států mohla být se svým názorem přehlasována.

Hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou je nejobvyklejší způsob, jakým země EU rozhodují, používán je u čtyř pětin veškerých unijních právních předpisů. Návrh předložený komisí je schválen, pokud má podporu 55 procent členských zemí, nyní tedy 16 z 28, a podporují jej státy zastupující nejméně 65 procent občanů unie.

Jednomyslnost se v současné době vyžaduje v záležitostech, které jsou pro členské země citlivé - od členství v EU přes většinu otázek zahraniční politiky, financí, unijního rozpočtu a daňové problematiky po některé oblasti spravedlnosti, vnitřní bezpečnosti nebo harmonizace sociálního zabezpečení a sociální ochrany.