Tragédie více než půl století starého janovského Morandiho mostu, který se zřítil v úterý, přičemž zemřelo nejméně 38 lidí, je zdaleka největší, ale ne jediná. Třeba loni 18. dubna se zřítil dálniční most na obchvatu Fossana v oblasti Cuneo. Most byl z 90. let.

Video

Expirované video

Živě: V Janově pokračují záchranné práce u zříceného mostu (Zdroj: AP)

Dva mrtvé si vyžádal 9. března 2017 pád mostu nad dálnicí A14 Adriatica u Marche mezi Cameranem a Anconou. V té době se rekonstruoval, protože se dálnice rozšiřovala. Jeden člověk zemřel, když spadl v noci z 21. na 22. října 2016 most na rychlostní silnici z Milan do Lecca.

Čtyři lidé byli zraněni, když se zřítil 7. července most mezi Ravenusou a Licatou na Sicílii.

Další mosty strhly povodně nebo se zřítily po sesuvech půdy, jako most u Caraska či na dálnici z Palerma do Catanie.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Noční záběry z dronu na spadlý dálniční most v Janově (Zdroj: AP)

Autostrade per l’Italia – správcovská firma mající na starost dálnice v Itálii – už v roce 2011 uvedla, že most v Janově trpí kvůli nadměrné dopravě.

V prosinci 2012 janovský magistrát jednal veřejně o dopravní infrastruktuře. Tehdy ze strany podnikatelů zaznělo varování, že janovský Morandiho most spadne do deseti let.

Investice zemí do silnic

Investice zemí do silnic

FOTO: Martin Havelka, Novinky

Pokles výdajů na dopravu

Na kvalitách italské dopravní infrastruktury se negativně podepsal prudký pokles vydávaných prostředků, který přišel za ekonomické krize a v letech po ní, kdy se Itálie snažila omezit děsivé zadlužení ve výši 130 procent HDP a potýkala se s hrozbou kolapsu bankovního sektoru.

Jestliže ještě v letech 2006 až 2008 Itálie dávala mezi třinácti a čtrnácti miliardami eur na dopravní infrastrukturu, v roce 2009 částka poklesla na 5,6 miliardy, v roce 2010 na 3,4 miliardy a v roce 2013 dokonce na 2,8 miliardy. Teprve pak začal postupný nárůst, i tak výdaje na dopravu činily v roce 2015 jen pět miliard eur.

Zbytek Moradniho mostu v Janově

Zbytek Morandiho mostu v Janově

FOTO: Stefano Rellandini, Reuters

Pro srovnání Německo vydávalo po celé období ročně na dopravní infrastrukturu jedenáct až dvanáct miliard eur, a ve Francii dokonce částka i na začátku krize stoupla z necelých 13 miliard v roce 2006 na 14,5 miliardy v roce 2009. Pokles pak přišel v letech 2014 na deset a v roce 2016 na devět miliard eur.

Španělsko, které bylo také krizí silně postiženo, vydalo ještě v roce 2009 na dopravu devět miliard a pak začala částka klesat až na loňské 3,7 miliardy.

V České republice jsou částky menší. V letech 2006 a 2007 činily výdaje na dopravu kolem 1,5 miliardy, v roce 2008 a 2009 stouply na dvě, ale pak přišel pokles až na 600 miliónů eur v roce 2014. Pak začala částka stoupat.