Článek
„Jsme kritičtí k tomu, že vlastně není žádné datum,” řekl Babiš. „Ten region má svoje problémy, je potřeba, aby si (státy) vyřešily své konflikty, aby si definitivně řekly, které hranice platí, aby bojovaly účinně proti organizovanému zločinu, proti korupci a udělaly reformy,” poznamenal s tím že, Unie by měla stanovit nějaký časový harmonogram balkánským státům.
Německá kancléřka Angela Merkelová k tomu řekla, že si prozatím nepřeje, aby byl stanoven konkrétní termín vstupu balkánských zemí do Evropské unie.
Na dotaz, zda bude moci Srbsko s Černou Horou, které v přibližování k EU nejvíce pokročily, dosáhnout členství již v roce 2025, Hahn řekl, že tento termín je ambiciózní, ale možný.
Summit, který je od setkání v Soluni v červnu 2003 první podobnou schůzkou, se bude zabývat nejen hospodářským a politickým propojováním balkánského regionu s evropským blokem, ale i společným bojem proti terorismu, nelegální migrací a bezpečnostní spoluprací včetně té kybernetické.
Žádný zásadní zlom v přiblížení zájemců o integraci do EU se ale od čtvrtečního zasedání neočekává. Závěrečný dokument se tak spíše zaměří na to, co ještě balkánským státům zbývá udělat. Další schůzka v podobném formátu by měla být za chorvatského předsednictví EU v roce 2020.
Macron: Nejdříve pořádek doma
Fakt, že EU nesměřuje k rychlému přijetí balkánských států, dokládá i prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Podle něj si Unie nejdříve musí doma udělat pořádek, a teprve pak může někoho pozvat. „Posledních 15 let bylo cestou, která oslabila Evropu neustálým myšlením na to, že by se měla rozšířit,” řekl Macron.
Belgický premiér Charles Michel se k tématu staví podobně: „Evropa musí projít hlubokou reformou, aby mohla lépe fungovat, být efektivnější. Zároveň balkánské země musejí reformovat způsob, jakým fungují, potřebují více stability, více bezpečnosti, více respektu k právnímu státu.” Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová při příjezdu do sofijského Národního paláce kultury, kde se vrcholná schůzka koná, prohlásila, že Unie je otevřená všem, kdo sdílí její hodnoty.
Zatím naposledy se Evropská unie rozšířila v červenci 2013, kdy se 28. členem bloku stalo Chorvatsko. Kandidátský status mají vedle Srbska a Černé Hory také Albánie a Makedonie, přístupové rozhovory s Bruselem ale ještě nezahájily. Přihlášku do EU si podala i Bosna, která se ale zatím oficiálním kandidátem nestala. O Kosovu se hovoří jako o možném kandidátovi, neboť země ještě o přijetí oficiálně nepožádala.
Bosna a Hercegovina a také Kosovo mají zásadní problém v tom, že jako samostatný stát neuznávají všechny země evropského bloku.