Chybí mu totiž prostředky v podstatě na všechno, náročnou technikou a zařízením počínaje, přes léky, až po finální prostředky na platy lékařů, sester i dalšího personálu.

Polsko v roce 2017 vynaložilo na zdravotní péči 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což zemi – stejně jako v minulých letech – řadí na chvost v Evropské unii. Zlepšení, tedy růst výdajů na šest procent, by podle vládních plánů mělo nastat do roku 2025.

Čekat na vyšetření se musí i několik let

Údaje o stavu polského zdravotnictví, které zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat, vyznívají nelítostně. V Polsku se o tisícovku obyvatel stará v přepočtu 2,3 lékaře, nejméně z členských zemí Unie, kde v průměru jde o čtyři lékaře na stejný počet pacientů. Dramaticky nízký je i stav zdravotních sester. K nejnižším v Unii patří i počet studentů medicíny – na sto tisíc občanů připadá sotva deset.

Nespokojených je 93 procent
Až 93 % Poláků není spokojeno s úrovní zdravotnictví v zemi.
Jen pět procent ho považuje za vyhovující a dvě procenta se nedokázala vyjádřit.
Finančně podvyživené polské zdravotnictví, které se nestalo prioritním pro žádnou vládu, je po roce 1989 dlouhodobě na chvostu žebříčku v Evropské unii i OECD
Výdaje státu na zdravotnictví v zemích Visegrádské skupiny v roce 2016: Česko 6,3 % HDP, Slovensko 5,8 %, Maďarsko 4,9 %, Polsko 4,4 %, tedy 83 miliardy zlotých (asi 500 mld. Kč).
Na tisíc obyvatel připadá v Polsku 2,3 lékaře, což je nejméně v EU, kde na stejný počet obyvatel připadají čtyři lékaři.

Více než skromně je polské zdravotnictví vybaveno moderní diagnostickou technikou. S 16 počítačovými tomografy či necelými sedmi magnetickými rezonancemi na milión obyvatel se řadí na samý konec žebříčku v EU.

Chybějící lékaři a nedostupná diagnostická technika způsobují, že na některá vyšetření například dolní části páteře čekají nemocní více než deset měsíců. Plánované operační zákroky či vyšetření u specialistů v některých oblastech země přijdou na řadu až po několika letech. Přestože zdravotnictví je podle ústavy bezplatné, podle upozornění médií se ho zhruba 4,4 procenta pacientů vůbec nedočká.

Bylo by jich však podstatně více, kdyby kolem 2,1 miliónu, hlavně dobře situovaných Poláků, z celkového počtu 38 miliónů, neřešilo zdravotní problémy „za své“, tedy v soukromém sektoru. Zatímco stát vynakládá ročně na zdravotnictví asi 83 miliard zlotých (přes 500 mld. Kč), obyvatelé podle portálu Natemat.pl utratili loni v soukromém zdravotnictví přes 43 miliard zlotých (asi 262 mld. korun) z vlastních kapes.

Na to, že polskému zdravotnictví dramaticky chybí finanční prostředky, protože žádná z vlád ho po roce 1989 nezařadila mezi priority, doplácejí kromě pacientů i lékaři a další personál. Hlavně platy mladších doktorů v šestiletém období, než se stanou specialisty, se pohybují kolem 2300 zlotých (asi 14 tisíc korun). Aby uživili rodiny, mnozí odpracovávají měsíčně dvojnásobek, i více hodin, než mají v pracovních smlouvách. „Rekordmani“ tráví v ambulancích i 500 hodin měsíčně.

„Nejhorší na tom je, že o pacienty se mnohdy starají lidé, kteří jsou na tom hůř, než pacienti,“ upozornil týdeník Newsweek Polska. Zároveň připomněl zkušenosti lékařů, kteří byli nepřetržitě v práci sto i více hodin, protože je neměl kdo vystřídat.

Tam, kde toho vyčerpání lékaři měli dost, začali ve velkém dávat výpovědi a odcházet za lepšími pracovními i mzdovými podmínkami do ciziny. I proto ze dne na den přibývá v nemocničních oddělení, především na venkově a v menších městech, která musí jejich ředitelé rušit, protože tam nemá kdo pracovat.

Všechno v péči zdravotních sester

Podobně jako lékaři jsou na tom i zdravotní sestry. „Místo 160 hodin pracují 300 i více hodin měsíčně. Aby uživily rodiny, běží z jedné práce do druhé,“ napsala Gazeta Wyborcza. Aby nemocnice ušetřily, zbavily se pomocného personálu, jako jsou sálové sestry či sanitáři, a tak všechno musí vykonávat zdravotní sestry, které jsou unavené a často i podrážděné.

„Stát, který setří peníze ve zdravotnictví na každém kroku, však vůbec nešetří na platech kněží působících v polských nemocnicích,“ informoval portál Wyborcza.pl.

Kolik peněz je přesně věnováno na mzdy kněží ve zdravotnictví, se přesně neví, ale podle odhadů asi tisícovka duchovních tam pracuje na plný úvazek a další tisícovka na dohodu. Výše odměn je různá a pohybuje se od čtyř do 7,5 tisíce zlotých měsíčně (24,5 až 45,8 tisíc Kč).