Článek
Podle webu deníku Le Parisien ve svém projevu Macron „poléval studenou sprchou naděje nacionalistů jednu za druhou”. Patří mezi ně větší pravomoci pro místní samosprávu a oficiální zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou, což se mělo projevit například vznikem dvojjazyčných úředních dokumentů.
„Korsika je v lůnu (Francouzské) republiky a v něm má budovat svou budoucnost,” prohlásil Macron, podle kterého je přesto možné brát v potaz jednotlivá specifika regionu. Korsičtina je podle něj uznávána v rámci kulturní identity ostrova.
„První úlohou státu je zajistit bezpečnost Korsiky,” zdůraznil Macron během svého zhruba hodinového vystoupení, které jinak zaměřil hlavně na posílení ekonomiky ostrova. Přitom odmítl další požadavek nacionalistů, že by daně vybrané na ostrově měly zůstat v pokladně korsického regionu. Upozornil, že by tím neměla Korsika morální nárok na dotace, jichž se jí dostává z centrálního rozpočtu díky vyšším příspěvkům bohatších regionů.
Macron rovněž vyloučil prosazení podmínky aspoň pětiletého trvalého pobytu na ostrově pro případ nákupu nemovitosti, i když uznal, že v lukrativním letovisku čilé spekulace s nemovitostmi hodně zvyšují jejich ceny nad možnosti chudších místních obyvatel. Porušila by se tím však francouzská ústava i právo Evropské unie.
Předseda korsické regionální rady Gilles Simeon přichází na projev francouzského prezidenta
Vůdci nacionalistů podle webu televize BFMTV vyjádřili nad Macronovým postojem zklamání. „Prezident se mohl předvést jako státník schopný budovat usmíření a uklidnit diskusi s ohledem na boj a tužby korsického lidu. Neučinil tak," prohlásil šéf stoupenců autonomie ostrova Gilles Simeoni.
„Je to smutný večer pro Korsiku," dodal Jean-Guy Talamoni, který stojí v čele místního sněmu. Oba korsičtí předáci bojkotovali podle listu Le Figaro i prezidentovu recepci.
Korsika v posledním období po desetiletích násilností zažívá stabilitu. Vlnu násilí tam rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC). Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila ke zhruba 4500 atentátů. V roce 2014 se ale nacionalisté vzdali ozbrojeného boje a odevzdali zbraně.