Pokud se má dospět k reformě azylové politiky v EU, bylo by podle ministra smysluplné nejdřív řešit jiná témata, jako jsou společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků.

De Maizière nejednoznačně odpověděl na otázku, zda by Německo souhlasilo i s takovou reformou systému přijímání uprchlíků, která by nepředpokládala jejich přerozdělování na základě kvót, a to ani při velké uprchlické vlně. „O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání,” nechal ministr otázku otevřenou.

Podobně jako de Maizière se ve čtvrtek vyjádřil předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (CDU): „Prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje." Společná migrační a integrační politika je podle Schäubleho, jenž byl dříve také ministrem vnitra, důležitější než kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

Spor o kvóty blokuje reformy

Kvůli sporu o případném novém nastavení kvót na přerozdělování uprchlíků v EU se plánovaná reforma unijní azylové politiky od roku 2016 nehýbe z místa. Ve sporu jde především o otázku, jak lze do budoucna v případě další uprchlické krize ulehčit obzvlášť zasaženým státům. Evropská komise a země jako Německo jsou v zásadě pro to, aby přinejmenším při velmi silném přílivu uprchlíků byl uplatňován princip přerozdělování, včetně povinného přijímání uprchlíků.

Jakékoli vynucené přijímání uprchlíků však odmítají Polsko, Maďarsko a Česko, připomněla agentura DPA. [celá zpráva]

Podporu jim naposledy vyslovil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že se takovému přístupu brání nejen některé členské státy EU, ale také samotní uprchlíci nejsou ochotní jít do zemí, jako jsou Bulharsko, Rumunsko nebo Polsko.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák  v Sofii podle DPA řekl, že "kvóty nejsou dobrá věc" a je třeba vymyslet něco jiného.

Ministři vnitra ze zemí EU v Sofii jednají o otázkách migrace a azylové politiky, ale také ochrany hranic a bezpečnosti.