Pozitivně hodnotí vznik samostatné republiky převážně mladí Slováci. Sociologové říkají, že je to zcela přirozené, když se mladší lidé více identifikují se státem, v němž se narodili, respektive vyrůstali.

„Je mi čtyřiadvacet a na Slovensko jsem hrdá. Domnívám se, že na tak malou zemi jsme toho dokázali dost,“ řekla Právu studentka Eva Petrincová z Banské Bystrice.

„Jsem z východního Slovenska, do Bratislavy jsem přijel za prací. Za pětadvacet let samostatnosti jsme toho mohli dokázat víc, ale asi jsme neměli v čele státu ty správné lidi,“ domnívá se Ondrej Tokár původem z Vranova nad Topľou.

Mladí Slováci jsou na svou zem hrdí

Tomu, že Slováci vnímají vznik vlastního státu stále pozitivněji, nasvědčují i výsledky průzkumu veřejného mínění, které si nechal vypracovat Denník N. „Na Slovensku je mnoho lidí, kteří říkají, že rozdělení byl správný krok, ale stále to nepřesahuje polovinu populace,“ cituje list socioložku Zoru Bútorovou. [celá zpráva]

Slováci, kteří byli v roce 1992 dospělí, nadále nepovažují rozdělení Československa za správný krok. U mladší generace je to naopak. Ze Slováků mladších 24 let, kteří už společný stát nezažili, označila rozpad ČSFR za nesprávný pouze čtvrtina.

Na otázku, co se slaví prvního ledna, odpovídá mladá generace Slováků většinou, že vznik samostatného státu, ale starší generace toto datum stále vnímá spíš jako termín rozdělení federace.

Čeština se vytrácí

„Toto datum pro mě stále znamená především rozdělení republiky. Mezi pozitiva vývoje za poslední čtvrtstoletí řadím především fakt, že jsme se jako samostatná republika ekonomicky postavili na nohy. Ekonomicky jsme dokázali, že na to máme a jsme schopni to utáhnout,“ zdůraznil důchodce Štefan Buzinkai z Bratislavy.

Pozitivně hodnotí fakt, že v čele české vlády stanul poprvé Slovák původem z Bratislavy Andrej Babiš. „Je to zkušený politik, ale hlavně zkušený podnikatel,“ dodal.

Rovněž jeho manželka Táňa mluví v souvislosti s datem prvního ledna o rozdělení Československa. „Je škoda, že se na Slovensku postupně ztrácí čeština, a to nejen u dětí, ale i u starší generace. Začínáme mít problém s češtinou, což jsem si při rozdělení republiky nikdy nepřipouštěla. Jsem však moc ráda, že vztahy mezi normálními lidmi na obou stranách hranice jsou stále dobré,“ říká

„Museli jsme se rozdělit, abychom se jinou formou opět spojili v Evropské unii. A to je naše budoucnost,“ dodává optimisticky.