Článek
Časopis připomíná, že už léta se Rusko a Západ přou o to, zda NATO přijetím někdejších členů Varšavské smlouvy porušila slib, jenž Moskvě a Gorbačovovi dala po pádu berlínské zdi v listopadu 1989.
Dick Cheney, ministr obrany ve vládě prezidenta George Bushe, žádal v říjnu 1990, aby „dveře k expanzi na východ zůstaly otevřené“.
„Když Gorbačov žádal záruky, že Praha nevstoupí do NATO, povzbuzoval Paul Wolfowitz, Cheneyeho náměstek, Čechy, aby Gorbačovův požadavek odmítli,“ zdůraznil Spiegel.
Tou dobou ujišťoval Manfred Wörner, generální tajemník NATO, delegaci z Moskvy, že Rada NATO i on osobně jsou „proti rozpínání“.
Britský premiér John Major šel podle dokumentů americké organizace National Security Archive ještě dál: když mu sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov řekl, že Moskvu znepokojuje možnost, že se Polsko nebo Maďarsko začlení do NATO, odpověděl mu tónem, jenž nepřipouštěl pochyby: „Nic takového se nestane.“
Dali mi za vyučenou, stěžoval si Gorbačov
„Gorbi“ v roce 2009 německému listu Bild řekl, že Spolková republika, USA a další země Západu mu po německém sjednocení, tedy rozhovorech 2+4 (NSR a NDR + SSSR, USA, Francie a Británie) v roce 1990, přislíbily, že „Aliance se nepohne na východ ani o centimetr“. To však Američané nedodrželi a Němci se přizpůsobili, podotkl.
Při setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v listopadu 2014 při oslavách čtvrtstoletí od pádu berlínské zdi si podle týdeníku Die Zeit postěžoval, že v roce 1990 mu dal Západ za vyučenou, protože zavrhl sice nepsanou, ale přesto gentlemanskou dohodu. „Tento podraz vedl k tomu, že Rusové už nevěří příslibům Západu,“ měl říci Gorbačov kancléřce podle zasvěceného zdroje.
Sám Gorbačov nicméně v roce 2014 v rozhovoru pro list Rossijskaja Gazeta také řekl, že téma rozšiřování NATO nebylo v roce 1990 vůbec na stole – tehdy šlo jen o závazek nebudovat nové vojenské struktury na území bývalé NDR, což podle něj bylo dodrženo. „Takže neličte Gorbačova a tehdejší sovětské vedení jako naivky, které si Západ omotal kolem prstu,” prohlásil někdejší prezident pro ruský list. K rozhodnutí rozšířit Alianci podle něj země NATO došly až v roce 1993. Označil to za chybu a krok jdoucí proti ujištěním z roku 1990, která však v případě Německa byla dodržena.