Dohoda se týká neobydlených území na Máze a má vyřešit komplikace, které způsobily úpravy této řeky v 60. až 80. letech minulého století. Řeka, která byla od poloviny 19. století přirozenou hranicí mezi Belgií a Nizozemskem, se totiž kvůli zlepšení splavnosti kanálů před padesáti lety "narovnávala". Tím se ale část belgického území ocitla na nizozemské straně a naopak.

Belgie tak měla od té doby přístup k části svého území (poloostrůvkům Ilal a Eijsden) jen po vodě a stejně na tom byli Nizozemci v případě poloostrůvku Petit-Gravier. Ze situace tak podle DPA těžili například pašeráci drog.

„Museli jsme tam jet na lodi, s celým forenzním a vyšetřovacím týmem, což bylo opravdu velmi nepraktické,” vzpomínal loni pro agenturu AP belgický policejní komisař Jean-Francois Duchesne na nález mrtvoly na jednom z belgických poloostrůvků.

Smlouva o úpravě hranice mezi Belgií a Nizozemskem byla připravována několik let a v listopadu 2016 byla podepsána při návštěvě belgického krále v Nizozemsku. Poté musela být ratifikována, než vstoupila v platnost.