Nejlépe hodnotí vývoj ve své zemi Poláci, následují Češi, pak Slováci a na posledním místě skončili Maďaři. Výzkum podle IVO ukázal, že politická mentalita a vnímání reality jsou v zemích Visegrádské čtyřky velmi podobné.

„Navzdory tomu, že v reálném životě se nedějí identické věci, tak občané mají tendenci vnímat situace velmi podobně. Ve všech zemích převažuje pocit značné nespokojenosti se směřováním země,“ řekla na tiskové konferenci socioložka Zora Bútorová.

Češi jsou vysazení na EU

Obyvatelé čtyř středoevropských zemí pociťují vysokou nedůvěru k politickým stranám, parlamentu či vládě. V Česku na rozdíl od ostatních zemí regionu převažuje negativní hodnocení Evropské komise a Evropského parlamentu než národní vlády a parlamentu.

Ve státech visegrádské čtyřky je značně rozšířený názor, že politici mají v rukou veškerou moc a že obyčejný člověk je bezmocný. Zároveň ve všech sledovaných zemích asi polovina občanů zastává názor, že je lépe v politice se neangažovat, protože by si mohli spálit prsty.

Češi a Slováci se podle výzkumu zajímají o politiku méně než Poláci a Maďaři. Zatímco v Česku a na Slovensku zájem o dění v celostátní politice mají zhruba dvě třetiny obyvatel, v Polsku jsou to více než tři čtvrtiny a v Maďarsku až 85 procent obyvatel.

Ze slovenské části studie vyplývá, že za nejdůležitější změny od pádu komunismu v roce 1989 v tehdejším Československu označili Slováci vstup země do Evropské unie, zavedení eura a otevření hranic.

Na Slovensku bují xenofobie

Na Slovensku se za posledních devět let zvýšily xenofobní nálady vůči různým sociálním skupinám, například vůči muslimům, přistěhovalcům z méně rozvinutých zemí, židovským rodinám či párům gayů a lesbiček. Zatímco v roce 2008 jen 32 procent Slováků uvedlo, že by jim vadilo, pokud by se do jejich sousedství přistěhovala muslimská rodina, letos mělo stejný názor už 73 procent dotázaných.

Mnohem většímu počtu Slováků by nyní na rozdíl od roku 2008 vadilo, pokud by se jejich sousedy stala židovská či asijská rodina, dále pár gayů, lesbiček nebo homosexuálů, případně osoba s mentálním postižením či dlouhodobě nezaměstnaný. Dlouhodobě největší odstup mají pak Slováci vůči extremistům a Romům.