Článek
Jako poslední země světa v úterý přistoupení ke smlouvě podle vyjednávačů ze světové konference o klimatu v západoněmeckém městě Bonn avizovala válkou zmítaná Sýrie, která v roce 2015 o dohodě nemohla hlasovat.
V říjnu se ji rozhodla podpořit i Nikaragua, která však původně hlasovala proti dohodě proto, že jí přišla příliš mírná.
Trump proti celému světu
Jedinou zemí světa, která se rozhodla vydat opačným směrem, jsou tak Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Známý skeptik, pokud jde o klimatické změny, v červnu oznámil, že USA od dohody odstoupí, za což si vysloužil kritiku po celém světě.
Formálně mohou USA od dohody odstoupit nejdříve tři roky poté, co vstoupila v platnost, tedy 4. listopadu 2019. Celý proces pak trvá rok. To znamená, že odstoupení od smlouvy může být dokončeno nejdříve ke konci roku 2020. V té době čekají Spojené státy nové prezidentské volby. Další hlava státu by pak případně Trumpovo rozhodnutí mohla zvrátit.
Hlavním cílem pařížské dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn.
