„Kompletně jsme prozkoumali břehy v oblasti. Uhynulá zvířata byla všechna hladová, v žaludcích neměla v době smrti potravu,” konstatoval prokurátor agentuře Interfax.

Přírodní regulace v praxi

K nedostatku potravy podle něj mohla vést skutečnost, že populace tuleňů bajkalských se v posledních letech výrazně rozrostla, a tak úhyn může představovat ukázku „přírodní regulace tulení populace” v praxi.

Prokurátor ale zároveň připustil, že podle místních obyvatel na jihu Bajkalu výrazně ubylo ryb. Tuleni se přitom neživí ohroženými omuly, jejichž komerční rybolov ruská vláda minulý měsíc zakázala, ale menšími rybami.

Verzi o úhynu tuleňů v důsledku hladu a vyčerpání podpořil také místní náčelník veterinární správy, podle něhož je záhodno „prozkoumat celý potravinový řetězec”, a to včetně chemických a toxikologických testů ryb, jimiž se tuleni živí.

Mor to nebyl

Experti mají ve zkoumání příčin úhynu dále pokračovat. Laboratorní testy podle úřadů vyloučily, že by tuleně opět postihl mor, který je zdecimoval v 80. letech. Vyšetřování z hlediska možné nákazy jinou z infekčních nemocí má pokračovat.

Již dříve úřady vyloučily, že by úhyn tuleňů zavinili lidé. Populace tuleňů bajkalských v současnosti čítá asi 100 tisíc kusů.