Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do loňského 21. května. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval „podporu a pomoc při prosazování jejich práv”.

Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení.

Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru.

Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě Komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 000 Kč).

Návrh zákona je v parlamentu

České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla ve středu Komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice.

Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.

Směrnice o usnadnění výkonu práv udělených mobilním pracovníkům z roku 2014 má zajistit mobilním pracovníkům i vnitrostátním orgánům možnost prosazovat tato práva v praxi a zlepšit přístup mobilních občanů EU k informacím a asistenčním službám v členských státech.

Například Slovensko jako příslušné subjekty určilo Slovenské národní středisko pro lidská práva a jeden z odborů ministerstva práce a sociálních věcí.