„Plníme naši povinnost zcela zničit náš arzenál chemických zbraní podle úmluvy o chemických zbraních. Činíme tak před dohodnutým termínem,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Rusko po přistoupení k mezinárodní úmluvě začalo likvidovat svůj chemický arzenál v roce 1996, díky čemuž se o rok později mohlo stát členem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPWC).

Rusko tehdy deklarovalo, že má k dispozici 40 000 tun bojových látek, a zavázalo se jich zbavit do roku 2020. První továrna na likvidaci chemických zbraní byla zprovozněna v roce 2002 a do roku 2015 bylo zlikvidováno 92 procent chemikálií, uvedla RT.

Zprvu program finančně podporovaly USA a Kanada, později už ho plně hradila ruská vláda. Moskva uvedla, že celkem bylo vynaloženo 316 miliard rublů (120 miliard korun).

Laboratoře v Kizneru letos zůstaly poslední ze všech provozoven, v nichž se bojové jedy neutralizovaly. Objekt zůstane v provozu i v příštím roce, kdy se mají likvidovat obaly bomb a kanystry.

USA pořád mají tuny plynu

Zničení chemických zbraní je hlavním závazkem členských zemí OPWC, mezi něž se řadí i Česká republika.

V době podpisu smlouvy vlastnilo chemické arzenály – celkem bylo deklarováno téměř 70 000 tun chemikálií – několik zemí, přičemž největší zásoby vlastnily Rusko a Spojené státy. Úmluva původně předpokládala jejich likvidaci do roku 2007, ale termíny pak byly prodlouženy.

USA se zavázaly zbavit se svého chemického arzenálu do roku 2012, ale nestalo se tak. V Coloradu a Kentucky mají stále uskladněny tuny nervového plynu a před lety se uvádělo, že zásoby v Coloradu by mohly být zlikvidovány nejdříve v roce 2018 a ty v Kentucky v roce 2023.