Přesněji – Damoklův meč visí nad polskou částí pralesního území na ploše 152 kilometrů čtverečních. Tam už přes rok zápasí v nerovném boji se státní mocí. Unikátní přírodní skvost, součást chráněného přírodního světového dědictví UNESCO, se od konce května minulého roku postupně mění ve velkovýrobnu prken, hranolů a paliva.

Vládní představitelé předložili oblíbenou verzi těžařů o tom, že kácet se musí, protože udeřil lýkožrout, který prales napadl plošně, a intenzívním kácením prý tak unikátní porost vlastně zachraňují.

Ochranáři přírody jim kategoricky oponují. Namítají, že pokud by nebyl nyní po ruce lýkožrout, vymyslelo by se jistě něco jiného, jen aby se v pralese konečně mohlo těžit dřevo, jehož „je tam všude jako dříví v lese“.

Včera hajný, dnes ministr. A posvětil kácení

„Každý den padne za oběť bezohlednému člověku i tisícovka stoletých stromů. Výjimkou nejsou ani pět set let staří a až 50 metrů vysocí mohykáni. Pokud bude kácení pralesa pokračovat takovými tempem, bude za dva roky komplet zdevastovaný,“ řekl listu Gazeta Wyborcza (GW) Przemyslaw Chylarecki, biolog z Polské akademie věd (PAN).

Varoval přitom, že potrvá nejméně další století, než se nynější těžké rány z nejvyšších polských vládních míst v pralese nějak zacelí. Nejde přitom jen o porost, ale i o „vedlejší škody“ vpádu dřevorubců s technikou – dopady na stavy tamní zvěře, živočichy i rostlinstvo.

Bělověžský prales

Bělověžský prales

FOTO: Kacper Pempel /File Photo, Reuters

Katastrofa evropské ekologické ikony začala krátce po podzimních parlamentních volbách v roce 2015, jež v Polsku vyhrálo PiS Jaroslawa Kaczyňského. Jeho bratranec Konrad Tomaszewski se vzápětí stal ředitelem Polských státních lesů.

Společně s Janem Szyszkem, novým ministrem životního prostředí, který do té doby působil jako hajný, přišli s radikální změnou přístupu k tomuto skvostu přírody. A vsadili na pily a sekery. Když se to dozvěděli členové Státní rady pro ochranu přírody, kterou tvoří přední vědci, postavili se jednoznačně proti komerční těžbě dřeva v pralese.

Jedinečný ráj zvířat i rostlin
Bělověžský prales leží na území Polska a Běloruska.
Celkem měří přes 1400 kilometrů čtverečních.
Z toho 152 km2 se rozkládá na polském území.
V roce 1979 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Je také chráněným územím soustavy Natura 2000.
V pralese žije kolem 900 kusů zubra evropského, třetina stavu v Evropě.
Obývá ho 60 druhů savců, 250 druhů ptáků, 13 druhů obojživelníků, přes 12 tisíc druhů bezobratlých.
Může se pochlubit téměř 700 druhy původních rostlin.
Porosty tvoří 26 druhů stromů.

Hodnota tohoto unikátu a princip jeho fungování bez zásahu člověka přitom spočívá v tom, že řešení všech problémů se prostě nechává na přírodě. To znamená, že v případě napadení lýkožroutem je přirozené, že slabší stromy podlehnou a postupně zaniknou.

Tím ale zase tvoří ideální ekosystém pro tisíce druhů hmyzu, což jen zvyšuje odolnost celého pralesního organismu. Silné stromy si zase samy – bez pomoci člověka – najdou cestu, jak se ubránit, argumentují členové Rady s odvoláním na světové i domácí výzkumy a analýzy.

Ministr Szyszka ale na názory expertů nedá. A aby ho neobtěžovali, nechal z 39členné rady pro jistotu 32 vědců okamžitě odvolat a posadil místo nich své lidi. Tak kácení pralesa dostalo zelenou. „Velmi rychle se ukázalo, že lýkožrout je pouze záminkou ke kácení, jež vede k obrovským ziskům lesnické lobby z prodeje jak palivového dřeva, tak dřeva končícího na pilách či v celulózkách,“ upozorňují vědci a aktivisté.

Bělověžský prales

Bělověžský prales v Polsku

FOTO: Mapy.cz

Vláda dál neoblomná

Protesty zaměřené na ochranu pralesa postupně začaly nejen v samotném pralese, ale také ve Varšavě před ministerstvem životního prostředí i v dalších polských městech. K tisícům Poláků se přidaly také stovky aktivistů z celé Evropy.

„Bělověž je dědictvím nás všech. Nemohu uvěřit, že se v něm vědomě likviduje ekosystém nedotčený člověkem dlouhá desetiletí,“ citovala GW nejmenovaného českého aktivistu.

Polské státní lesy dál těží v pralese celoplošně a nerespektují ani to, že je na seznamu světového dědictví UNESCO jako mimořádně cenná přírodní památka. Polské ministerstvo životního prostředí ani vláda si přitom nic nedělají ani z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který nařídil zastavit kácení kvůli porušování norem ochrany přírody. Pily a sekery vládnou v pralese dál.

Válka o stromy testuje i Unii
Ještě nikdy v dějinách Soudního dvora EU se nestalo, že by členská země ignorovala jeho rozhodnutí.
Polská vláda se tak zachovala, když v Bělověžském pralese pokračuje v průmyslové těžbě. Přímo z místa to potvrzují nejen aktivisté, ale i satelitní snímky, které má Brusel k dispozici.
„Při vstupu do EU se Polsko zavázalo, že bude respektovat rozhodnutí mezinárodních soudů včetně Soudního dvora EU. Nyní dává jednoznačně na vědomí, že nic respektovat nebude,“ připomněl týdeník Polityka.
Časopis naznačil, že válka o pralesní nedotčenost může být zkušebním balónkem vypuštěným Varšavou. PiS usiluje vyjmout přírodní skvost z EU.
„Pokud patříme do nějakého klubu a nerespektujeme pravidla, která v něm platí, znamená to, že už nechceme být jeho členy, a to je i polský případ,“ upozornil Maciej Bukowski, předseda společnosti WiseEuropa.
Tuto neděli se začali v pralese scházet aktivisté z celého světa. Na znamení odporu k chování Varšavy spustili zatím nejrozsáhlejší blokádu těžebních strojů a silnic i přístupových cest.
Co nedokázal lýkožrout, zvládnou politici
„Všechno to až příliš připomíná dění v Polsku, jen v malém,“ svěřila se portálu Natemat.pl Katarzyna Lubnerová, poslankyně Sejmu za liberální Moderni.pl.
Na každém kroku se tam podle ní člověk setkává se snahou zatajit realitu prošpikovanou ideologií, přesvědčením o vlastní neomylnosti a absolutním pohrdáním názorů jiných. To, co podle jejích slov provádí ministr životního prostředí Jan Szyszko, je důkazem neschopnosti rozumně hospodařit se státním majetkem. „Za každým stromem vidí pražce pod železniční koleje a hory prken, ale je slepý k tomu, co je třeba chránit,“ píše.
Szyszko a PiS místo hrdosti na poslední unikátní nížinný prales v Evropě namlouvají Polákům i světu, že bezhlavé kácení porostu prospěje. „Příroda přežila generace lýkožroutů, ale nemusí přežít jedno volební období nynějších politických škůdců. Tři milióny stromů, které zatím nechal Szyszko vykácet, znamenají nevratný zásah do přírody, který se asi už nikdy nepodaří napravit,“ napsala Lubnerová.