Směrnice vypracovaná Oddělením pro rovnost a odlišnost Oxfordské univerzity tvrdí, že pokud na sebe studenti nemluví přímo (nehledí si při rozhovoru do očí) mohou tím rozdmýchávat „rasovou mikroagresi“, která může vyústit až v „psychické onemocnění“.

Studenti by si podle vedení školy rovněž neměli utahovat z nejrůznějších států, národností nebo přízvuků.

„Někteří lidé, kteří dělají takové věci, tak mohou činit zcela v dobré víře a bude jim trapně, až si uvědomí, že někoho urazili,“ domnívají se autoři oxfordské směrnice. To je ale podle školy daň za boření mýtů a prevenci nejrůznějších nedopatření.

Oproštění se od diskriminace

Na univerzitu už se kvůli zmiňovaným pokynům snesla kritika. Například lektorka vyššího vzdělávání Joanna Williamsová z Univerzity v Kentu považuje pokyny oxfordských kolegů za absurdní.

„Lidé jsou v podstatě obviňováni z myšlenkových zločinů. Z toho, že myslí nesprávně, a to na základě toho, kam se mají nebo nemají dívat,“ řekla Telegraphu.

Mluvčí oxfordské univerzity postup školy hájí. „Oddělení pro rovnost a odlišnost pracuje s ostatními orgány tak, aby šla kvalita (vzdělávání) ruku v ruce s oproštěním se od diskriminace a s rovnými příležitostmi. Zpravodaj (směrnice) je jedním ze způsobů, jak poradit a podpořit sbor v dosahování těchto cílů,“ vysvětlil britskému listu mluvčí.